|
Návštěva ve Fischbachu
14. června 2013 odjeli žáci 3.,4. a 5. ročníku do partnerské málotřídní školy ve Fischbachu. Tentokrát se vše vydařilo na jedničku. Pan řidič autobusu nikde nebloudil, takže jsme dorazili na místo včas. Přivítání bylo opět příjemné a po vzájemném předání dárků a prohlídce školy se naše a německé děti rozeběhly po školním hřišti. Některé hrály fotbal, jiné si vyráběly symbol školy – rybu. Po dobrém obědě nám naši hostitelé připravili překvapení – zábavné odpoledne ve velkém zábavním parku nedaleko Chamu. Děti byly rozdělené do smíšených česko –německých skupin s jedním dospělým a musely vyhledat číslo atrakce a splnit vždy jeden úkol. A pak hurá na atrakce. Největší úspěch sklidily atrakce na vodě, pak ruské kolo a závěrem odpoledne se uskutečnila obrovská bitva na dvou pirátských lodích, kdy z děl na lodích po sobě stříleli,,piráti,, molitanovými míčky. I když se nám domů moc nechtělo, čas se naplnil a my odjížděli s pocitem krásně prožitého dne.
Pavla Nohavcová
Den s přáteli z Fischbachu
Po roce, v pátek 18.5.2012, se žáci 3., 4. a 5. ročníku opět setkali se svými německými kamarády ze Základní školy ve
Fischbachu. Ti sice dorazili s půlhodinovým zpožděním, ale o s o to větším nadšením byli přivítáni. Po oficiálním uvítání se děti k sobě vrhly, aby si navzájem předali dárky. Poté se společně vydaly do tříd, kde byly přichystány pracovní dílny. Zde si dle své chuti vyráběly náramky přátelství, závěsné obrázky ze sádrových odlitků, či pletené přívěsky. Naše děti to neměly vůbec lehké, neboť se každý z nich věnoval dvěma německým kamarádům. Po obědě následoval přesun na okraj Plzně, kde se nachází West Park. Zde se děti přemesly na americký západ do dob indiánů, kovbojů, zlatokopů a lovců kožešin. Mohly si vyzkoušet svoji zručnost při střelbě z luku, házení
tomahawkem, lasem, výrobě čelenek nebo rýžování zlata. Vedle těchto aktivit byl pro ně připraven doprovodný program: vystoupení kovboje s kolty, lasem či práskáním bičem. V krytém prostoru Show Arény pak zhlédly indiánské tance (motýlí, rolničkový). Všichni společně jsme se pak rozloučili takzvaným hadím tancem. A protože při všech činnostech všem řádně vyhládlo, nikdo nepohrdl vlastnoručně upečenými párky na indiánském ohni. A protože vše musí jednou skončit, nadešel kolem 16. hodiny čas opravdového loučení. Příští rok opět nashledanou.
Blanka Velkoborská
Opět ve Fischbachu
Pozvání k jednodenní návštěvě partnerské školy ve Fischbachu vyvolalo v našich žácích vlnu nadšení, ale i přemýšlení nad výběrem dárků pro německé přátele.
V pátek 20.5.2011 konečně nastal očekávaný den D, kdy se 26 žáků z 5., 4., 3. ale i 2. ročníku spolu se svými vyučujícími a překladatelkou vydalo směr Fischbach. Ani tentokrát se nám nevyhnulo zpoždění způsobené hledáním cesty do určeného cíle. Před partnerskou školu jsme tak dorazili kolem 11 hodiny. Po krátkém oficiálním přivítání děti neotálely a společně se vydaly na nedalekou školní zahradu. Zde je již očekával Alfons Reger, jazykový animátor z Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem. Pod jeho vedením zde proběhlo zábavnou formou vzájemné představování v češtině i němčině. Během této činnosti se děti navzájem nejen poznaly, ale osvojily si některá slova z obou jazyků. Na základě sympatií potom utvořily smíšené tříčlenné týmy nebo dvojčlenné tandemy. Společně pak vytvářely dvojjazyčné slovníčky, přičemž si dále rozšiřovaly jazykovou zásobu a zároveň ztrácely ostych a více se sbližovaly. Vzájemné přátelství se mezi dětmi prohlubovalo též při společném obědě, po cestě do Regensburgu a samozřejmě i při odpolední prohlídce historického centra tohoto města. Podle ohlasů se zde našim žákům nejvíce líbil kamenný most z 12. století a gotická katedrála sv. Petra.
V podvečer se s námi německé děti rozloučily hudebně pohybovým vystoupením a po předání dárků jsme se vydali plni dojmů na cestu domů.
Blanka Velkoborská, pavla Nohavcová, Jana Tolarová
Návštěva dětí z Fischbachu
Nepříjemné počasí, které nás pronásledovalo celý minulý týden, nám v pátek 14. 5. 2010 zpestřila návštěva dětí z
Fischbachu. V dopoledních hodinách jsme přivítali 22 dětí a 2 učitele s doprovodem. Naší partnerské škole byly předány dárky v podobě leteckého snímku, vlajky a znaku naší obce Horšice. Podobné dárky jsme jako škola dostali z
Fischbachu. Našich dětí, které se věnovaly dětem z Německa bylo 20. Situaci neměly jednoduchou, protože dostaly za úkol, aby své kamarády provedly po naší školičce a seznámily je se vším, co je zajímalo. Učitelé si s nadšením prohlíželi každý koutek našich tříd. Obdivovali, že tak malá škola může vypadat tak, jak vypadá. Po prohlídce školy nás čekal oběd v cukrárně „ U Baxů“, kde nás královsky pohostili a poté následoval odjezd do Plzně. Kolem 14 hod. nás čekala tajuplná prohlídka plzeňského podzemí. Tady jsme se museli rozdělit na 3 skupiny, protože zde byl povolený vstup maximálně 20 osob a německé děti měly domluvenou překladatelku. Než přišla řada na naši skupinu dětí, neotáleli jsme a zaběhli do nedaleké cukrárny, kde si děti s chutí daly zmrzlinu, a pak jsme také vyrazili na cestu sklepením. V 16 hod. nás čekala prohlídka unikátní výstavy trojrozměrných modelů velkých pravěkých zvířat v Západočeském muzeu s názvem „ Doba ledová“. Zde si všichni mohli prohlédnout kolekci 11 gigantů, jako je například šavlozubý tygr, mamut, pásovec a další. Naše děti byly nadšené, jak velcí tito tvorové vlastně byli a chtěly se s nimi samozřejmě neustále fotografovat. Vlastně proto, aby si porovnaly svoji výšku s určitým gigantem. Někteří prohlásili:“ Teď by stačilo, kdyby se pohnuli a bylo by po nás“. Deštivý den se změnil v krásně prožité odpoledne, které všichni náležitě ocenili. Po šesté hodině večerní jsme se rozloučili s našimi kamarády a zamávali jim na cestu. Celý den se nám opravdu vydařil i proto, že celá akce byla výborně zajištěna dlouho dopředu paní ředitelkou, která zprostředkovala pohoštění, zajistila autobus a rezervace prohlídek v Plzni, ale nakonec se této akce nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, což nás všechny moc mrzelo.
Doufala jsem, že dojde alespoň k malému uznání ze strany našich rodičů, ale odměnu si náš učitelský sbor odnesl alespoň v podobě úsměvů a pohody našich dítek, které jsme v pořádku dovezli domů. Poděkování patří p. učitelce Blance Velkoborské, p. družinářce Sylvě Seidenglanzové, také našim dvěma překladatelkám Andrejce a Helence, které naší škole vypomáhají již několik let, a dále cukrárně „ U Baxů“, kde se o nás opět výborně postarali.
Jana Tolarová
Den ve Fischbachu
Již
podruhé v tomto školním roce zamířili žáci naší školy do
sousedního Německa. V pátek 19. června 2009 se jich totiž 17 v
doprovodu dvou pedagogů a tlumočnice vydalo na jednodenní návštěvu
do partnerské školy ve Fischbachu.
Kolem půl jedenácté jsme dorazili na místo. V tělocvičně školy nás
již očekávali všichni žáci a pedagogové v čele s novým ředitelem
školy Oskarem Duschingerem, starosta města Nittenau Karl Bley a předseda
spolku pro partnerskou spolupráci Hans-Georg Heigl. Po oficiálním přivítání
se rozběhl dopolední program. Aby byl překonán počáteční ostych
a zmenšila se jazyková bariéra, vzaly německé děti mezi sebe naše
děti, vytvořily skupinky a takto namíchány se společně účastnily
připravených činností. Někteří navštívili hudební dílnu, kde
pomocí bubínků rytmizovali píseň „Bratře Kubo“ a naučili se
ji také zazpívat (česky i německy) jako kánon. Děvčata zase zlákalo
zdobení břidlicových srdíček drobnými korálky a jemnými zlatými
nebo stříbrnými drátky. Další vytvářeli na zahradě školy
mozaiku pod vedením místní výtvarnice Christine Schinnerové. V tělocvičně
si pak všichni zacvičili při hudbě a vyzkoušeli svoji obratnost.
Poté následoval oběd v podobě gril-party. Každý dle svého výběru
mohl ochutnat místní bramborový salát, grilované maso nebo klobásy.
Kolem 14 hodiny jsme společně odjeli připraveným autobusem do 20 km
vzdáleného přírodního parku Höllohe. Při procházce po něm naše
děti obdivovaly krásně barevné kanárky, páva s rozevřeným
ocasem, mluvící vránu, ale i obyčejné koroptve, křepelky, divoká
prasata či krotké veverky. Zážitkem pro všechny byla možnost krmení
koz a muflonů. Zpestřením odpoledního programu bylo nedaleké dětské
hřiště, kde se všechny děti do sytosti vyřádily na skluzavkách,
houpačkách prolézačkách, pavoučích sítích…Zklidnění nastalo
až při zmrzlině, kterou všem zakoupil pan ředitel Duschnger.
Odpoledne uteklo jako voda a nastal čas loučení s kamarády, předávání
osobních dárků a vyměňování adres. A pak už jen cesta domů. V
tu chvíli se však objevil nečekaný problém - porucha motoru našeho
autobusu. A my jsme si tak nedobrovolně prodloužili náš pobyt ve
Fischbahu o 3 hodiny, dokud nedorazil náhradní autobus. Díky panu řediteli,
který s námi trpělivě setrval celou dobu našeho čekání, si děti
mohly tento čas krátit v prostorách školy v počítačové učebně
či sledováním videa nebo při hrách na školní zahradě. V 21:30
hodin jsme se pak rozloučili už doopravdy a o půlnoci jsme mohli předat
děti rodičům. A tak náš nečekaně prodloužený výlet šťastně
skončil.
Blanka Velkoborská a Sylva Seidenglanzová
Žáci z Fischbachu opět v Horšicích
V pátek 6.6.2008 jsme krátce po poledni uvítali v naší škole 16 žáků a dvě vyučující z partnerské školy ve Fischbachu. Po ubytování, obědě a krátkém odpočinku následoval odpolední program připravený členy Mysliveckého sdružení Diana pod vedením pana Stanislava Kasla. Německé i naše děti se společně s myslivci nejprve vydaly na výšlap do Černého lesa na zříceninu hradu Skála. Odtud jejich cesta vedla do nedalekých Radkovic. V areálu za budovou obecního úřadu bylo přichystáno malé občerstvení, které příchozím vrátilo ztracené síly. Mysliveckými fanfárami byla zahájena druhá část programu. Děti se zaujetím naslouchaly zajímavému vyprávění pana Kasla o české myslivosti a obdivovaly vystavené lovecké trofeje a zbraně. Největším zážitkem bylo setkání se sokolníkem a jeho dravci, pro některé odvážlivce pak střelba z brokovnice. Že se program dětem líbil, dokazoval jejich bouřlivý potlesk, kterým přítomné myslivce při loučení odměnily.
Po návratu do školy byl plánován táborák na uvítanou. Zradilo nás však počasí. Začínající déšť nám dovolil pouze opéci si vuřty. Pak už nás zahnal do budovy školy, kde zbytek večera proběhl ve znamení dalšího vzájemného seznamování při hraní zábavných společenských her.
V sobotu ráno jsme s napětím sledovali oblohu, neboť nás čekal celodenní výlet na zámek Kozel a do ZOO Plzeň. Počasí se nakonec vydařilo, německé i naše děti byly zámkem nadšené, a což teprve v zoologické zahradě – tam se vyřádily u dinosaurů, obdivovaly statné lvy, kajmany a piraně, smály se povedeným kouskům šimpanzů. Po návratu do školy si na školním hřišti zahrály míčové hry a ve 22 hod. usnuly jako nemluvňata. V neděli se s německými dětmi přišli ke škole rozloučit jejich čeští kamarádi, poté jsme pokračovali už pouze s německou skupinou do Domu historie Přešticka a na prohlídku přeštického kostela. Na náměstí jsme se rozloučili a těšíme se, že příští rok budou naše děti pozvány na výměnný pobyt do Fischbachu.
Poděkování za možnost realizace této náročné třídenní akce patří obecnímu zastupitelstvu obce Horšice za finanční příspěvek, bez kterého by nebylo možné pobyt uskutečnit, panu Stanislavu Kaslovi a členům MS Diana za přípravu a realizaci pátečního programu, paní kuchařce Lence Černé, na které ležela největší tíha – do sytosti plnit žaludky dětí, tlumočnicím Heleně Glatterové, Andree Matouškové a Monice Jeslínkové, které po celé tři dny překládaly i různé krkolomné výrazy a všem paním učitelkám z naší školy včetně mateřinky, paní vychovatelce a paní Haně Weitzové za pomoc v kuchyni a úklid budovy po akci, dále pak ředitelce DDM Přeštice Blance Zezulové za zapůjčení matrací.
Nesmíme zapomenout na rodiče, kteří se tentokrát velkou měrou podíleli na zdařilém průběhu pobytu, jednak zapůjčili prostěradla, napekli různé dobroty a zajistili dovoz a odvoz žíněnek z DDM Přeštice. Děkujeme touto cestou p. Bláhové, Hodanové, Horové, Jeníčkové, Kepkové, Linhartové, Mandíkové, Menšíkové, Nové, Paluchové, Pavlátkové, Sedlákové, Skálové, Staňkové, Švihlové, Šrámkové a manželům Šlehoferovým.
Blanka Velkoborská, Pavla Nohavcová, Jana Tolarová
|
