Základní škola Horšice

Zakončení školního roku

Rozdáním vysvědčení v jednotlivých třídách začal poslední den letošního školního roku. Poté již všichni spěchali do tělocvičny školy, kde je očekávali rodiče spolu s paní ředitelkou a starostou Horšic Miroslavem Čepickým. Po zhodnocení uplynulého školního roku ředitelkou školy Pavlou Nohavcovou a krátkém projevu starosty obce následovala nejdůležitější část tohoto slavnostního setkání – společné rozloučení se sedmi páťáky, kteří opouštějí naší školu a odcházejí na 2. stupeň základní školy do Přeštic a Letin. Loučení s nimi jako již tradičně, bylo spojeno s jejich jmenovitým představováním a oblékáním do památečních triček.
Závěrečné přání úžasných prázdnin se spoustou zážitků a trojnásobné hurá pak udělalo definitivní tečku za školním rokem 2009 – 2010.
Blanka Velkoborská

Škola ožila

V pátek 25.6.2010 jsme se opět sešli na našem hřišti a zahájili Sportovní den, který je dlouhoočekávanou akcí školy. Žáci 5. ročníku připravili pro své mladší spolužáky 9 disciplín, které nenechaly jedno tělo suché. Střelba na koš, střelba na branku, chůze na chůdách, skoky přes kameny, kohoutí zápasy, hod na kuželky, skok v pytli, střelba z luku a přenášení golfového míčku, to vše si děti mohly vyzkoušet. Nechybělo ani občerstvení, které si společně s páťáky připravili i čtvrťáci. Stoly byly přeplněné dobrůtkami, každý se olizoval až za ušima. Důležité však pro všechny bylo vyhodnocení všech disciplín a samotné předání medailí a diplomů. Nikdo neodcházel bez ocenění a Ti, kteří letos neuspěli, určitě příští rok zabodují.
Jana Tolarová

Zdravé zuby

Zdravé zuby, tak se jmenuje program, který je již tradiční součástí výchovy ke zdraví na I. stupni základních škol. Škola tak má možnost systematicky a dlohodobě působit na postoje dětí k zubnímu zdraví.
Cílem programu ZDRAVÉ ZUBY je zlepšit zubní zdraví u dětí a mládeže, a tak vytvořit předpoklady k zajištění zdravých zubů i u dospělé populace v budoucích letech. Naše škola se tomuto projektu věnuje již několik let a to formou tzv. projektového vyučování. Děti společně s učiteli diskutují na toto téma a zjišťují nové poznatky. Ve druhé části žáci vypracují test, který je situován pro daný ročník. Na závěr si všichni vyzkoušejí, jak si správně čistit své zuby. Celé dopoledne je určitě alespoň malým podnětem k tomu, aby děti o své zuby pravidelně pečovaly.

SKOČČÁRY

Stalo se tradicí, že ke konci školního roku jsme zváni do skočické školy na jejich divadelní představení. Tato pozvánka letos připadla na středu 23.6.2010. Všichni jsme se těšili a byli zvědaví, co se asi skrývá pod názvem SKOČČÁRY. Úderem deváté hodiny jsme se spolu se dvěma starými dámami Hanou a Máňou, které se vydaly do Skočic na sraz rodáků, ocitli ve škole. Ale ne v té obyčejné, nýbrž kouzelné, kde se vzdělávají čarodějnice, trpaslíci, víly a čerti. A kam, považte, chodí na kontroly i zemská školní inspekce.
Účinkující nás opět nezklamali a předvedli vynikající představení plné legrace a vtipu. Největší salvy smíchu však vyvolávaly neustálé komentáře obou starých dam k veškerému dění.
Bouřlivý potlesk na závěr dokazuje, že se dětem představení velmi líbilo. Všichni se již těšíme na to příští.
Blanka Velkoborská

Školní výlet Prášily

Opět se sešel rok s rokem a my jsme vyrazili na školní výlet. Protože jsou naše děti zvyklé být neustále v pohybu, vždy vybíráme výlety, které směřují do přírody. Letos padl los na Šumavu, přesněji na Prášily, kde se nachází tzv. Archeopark Prášily, který se svou činností zaměřil na život Keltů. Takže ve čtvrtek ráno 17. 6. 2010 jsme v 8, 00 hod vyrazili autobusem směr Klatovy. Počasí nám však moc nepřálo. V Horšicích to ještě nebylo tak hrozné, ale když jsme dorazili na místo určení, byli jsme překvapeni tak velkou změnou teploty. V Prášilech bylo pouhých 7 stupňů Celsia. Některé děti musely být opravdu zmrzlé, protože maminky jim nepřipravily bundy a teplé oblečení i přesto, že o možné změně počasí na Šumavě každý z nás určitě ví. Už jsou to přece jen hory a tady se počasí mění každou chvilku. V archeoparku nás čekal průvodce, který nás v průběhu dvou hodin seznamoval s historií a poté i s praxí z období, kdy žili Keltové. Děti se přesunuly do hlavní chatrče, rozdělily se na 4 skupinky a zde si vyzkoušely např. rozdělávání ohně. Nebylo to ovšem jednoduché. Dostaly pouze 1 polínko, sekerku a 3 sirky. Dále vyráběly hliněné nádoby, z pšenice si musely nadrtit mouku, aby si později mohly upéct placky. Nezapomnělo se ani na obranu. Obzvláště kluci se nejvíce těšili na to, jak pozvednou meč a štít. Když byla mouka rozdrcena, v hliněné peci rozpálený oheň, mohly se zadělat a vysušit placky. Následovala ochutnávka. Někomu chutnalo, někdo se ošklíbal. S kolegyněmi jsme však byly zcela zdrcené, jak někteří lidé dokáží vydělávat i v takovém prostředí. Tím myslím, že 90 Kč, což byla částka, kterou platilo každé dítě se mi zdá opravdu přehnaná, jelikož náklady dotyčného pana průvodce byly zcela nulové. Je vidět, že i na dětech někteří vydělávají. Po této prohlídce jsme děti zavedly do botanické zahrady, kde rozpoznávaly různé květiny a sochy, které byly zasazené do obrovských kamenů, typických pro oblast Šumavy. V pozadí této zahrady byl obrovský ohradník, kde jsme si prohlédli pár opravdových bizonů. Ve 13, 20 jsme opustili Prášily a směřovali jsme k domovu. Počasí nám sice nepřálo, ale určité poznatky jsme nasbírali. Hlavně, že jsme se všichni v pořádku dostali domů a nějaká ta rýma, ta nám tento den z paměti nevymaže.
Jana Tolarová

Škola a setkání rodáků 12.6.2010

Jak spolu tyto dvě ,,veličiny,, souvisí? Velice úzce. Pro mnohé rodáky, kteří v sobotu 12.6. přijeli do Horšic na setkání rodáků, vedly první kroky do budovy školy, kterou před mnoha lety jako žáci navštěvovali, pro ostatní hosty a návštěvníky Horšic byla prohlídka školy příjemným zpestřením sobotního slavnostního dne. A tak v prostorách školy vzpomínali, jak to chodilo ve škole dříve a obdivovali naši dnešní školu jak po stránce technického vybavení, tak po stránce estetické. Během hodiny a půl navštívilo mateřskou a základní školu na šedesát bývalých žáků a hostů, z nichž nejstarším byl pan Milfain ze Šťáhlav, který do horšické první třídy vstoupil poprvé téměř před osmdesáti lety.
Tím ale příspěvek školy k setkání rodáků nekončil. Děti z mateřské školy a žáci ze základní školy předvedli rodákům na návsi svá vystoupení, na která se dlouho a pečlivě připravovali. Patří jim velké poděkování za skvělý výkon, který podali v tak parném a dusném počasí. Stejně tak si zaslouží poděkování i rodiče vystupujících dětí a žáků, že obětovali sobotní odpoledne a strávili jej v Horšicích, a v neposlední řadě osobně děkuji svým kolegyním z mateřské školy Jaroslavě Jeslínkové a Daně Řihoškové a kolegyním ze základní školy Mgr. Janě Tolarové a Mgr. Blance Velkoborské za přípravu vystoupení, dále pak Sylvě Seidenglanzové za pomoc při přípravách školy na tento den.
A mé osobní postřehy, dojmy, které mi utkvěly v hlavě? Především slova pamětníků, která jsem vyslechla: ,,Kde je ve vsi škola, tam to žije....“. ,,Je vidět, že máte dobrého starostu, který má o školu zájem...“. ,, Tak takovou školu jsem ještě neviděla, kam se hrabou školy v Plzni na tu horšickou....,,.
Všechna tato hodnocení jsou pro nás nejen povzbuzením, ale především závazkem, aby horšická škola vzkvétala i v budoucnosti, a aby rodáci, kteří navštíví obec za pár let, konstatovali: ,,Zase jste udělali pořádný kus práce...,,.

Mgr. Pavla Nohavcová
ředitelka školy

Plavecký výcvik

Ve čtvrtek 10.6.2010 skončil plavecký výcvik žáků 2. a 3.- ročníku v klatovském bazénu. V jeho průběhu se díky zkušeným plavčíkům postupně neplavci měnili v částečné plavce a ti šikovnější si zdokonalovali plavecké styly. Nejoblíbenější však byly závěrečné čtvrthodinky, kdy si děti ve vodě mohly zařádit s „žížalami“, „piškoty“ či deskami, potápět se, klouzat se na skluzavce nebo si zaskákat do vody.
Deset výukových lekcí bylo zakončeno plaveckými zkouškami. Přání získat „delfína“, tj. uplavat 200 metrů, vybičovalo malé plavce k nečekaným výkonům. Dvanácti z nich se skutečně podařilo získat toto nejvyšší ocenění. Zbývajících 6 žáků mělo na mokrém vysvědčení buď kapra nebo želvu.
Blanka Velkoborská

Na dopravním hřišti v Blovicích

V pátek 4.6.2010 se žáci naší školy již podruhé v tomto školním roce zúčastnili výuky na dopravním hřišti v Blovicích. Jejím hlavním cílem je, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli dodržování pravidel silničního provozu, se kterými se ve škole v jednotlivých ročnících teoreticky seznamují v hodinách dopravní výchovy.
Po úvodním přivítání instruktory byly děti rozděleny do dvou skupin. Zatímco první skupina složená z žáků 1. až 3. ročníku odešla do učebny zopakovat si dopravní předpisy, druhá o něco zkušenější, si po připomenutí některých úskalí dopravního hřiště nasadila cyklistické přilby, sedla na kola a vyrazila za bedlivého dozoru instruktora ověřovat své vědomosti v praktickém provozu na dopravním hřišti. Asi po hodině si skupiny své úlohy vyměnily.
Pro žáky 4. a 5. ročníku byl navíc připraven test, po jehož absolvování se 14 úspěšných žáků ze 17 mohlo pochlubit získáním řidičského průkazu cyklisty.
Blanka Velkoborská

Poděkování

Děkujeme panu Fialovi z Újezda za finanční sponzorský dar, který bude použit na zakoupení učebních pomůcek pro pro žáky školy. Děkujeme.
Učitelský sbor ZŠ Horšice

Návštěva policie

V pátek 28. 5. 2010 přepadlo naši školu komando policistů, kteří si pro nás připravili velmi zajímavý program. Nejdříve k nám dorazila 2 policejní auta a také 1 policista se psem. Následovala ukázka výcviku psa. Německý ovčák olympi, kterému je teprve rok a půl předváděl nádherné kousky, které využívají policisté při chytání lumpů, ale i k hledání různých předmětů. Poté se děti rozdělily na dvě skupiny. První skupina si prohlédla policejní výzbroj a pak si mohla výstroj vyzkoušet. Druhá skupina se zaměřila na technickou stránku – automobil. Děti si mohly vyzkoušet různé druhy sirén, maják, ovládání vysílačky a též nahlédly pod kapotu vozu. Po chvilce se skupiny mohly vystřídat a na závěr se všichni společně s policisty a psovodem vyfotografovali. Všichni byli tímto programem uchváceni a doufáme, že se na nás opět přijede podívat olympi i ostatní policisté.
Josef Bořík
žák 4. ročníku

Dopoledne na Březníku

V pátek, 20. května se žáci naší školy spolu s vyučujícími vydali do přírody. Cílem cesty byla zemědělská usedlost na Březníku u Příchovic, kam nás pozvali rodiče našeho žáka, manželé Lehrovi. Počasí nám po ránu vůbec nepřálo, lilo jako z konve, a tak nám přišel vhod teplý čaj, který pro nás připravily p.Lehrová a p. Štenglová a poskytly nám azyl přímo v usedlosti. Nakonec jsme se vydali do blízkého lesíka, kde si žáci zopakovali v terénu přírodovědné znalosti – o lese, o stromech, o chování v přírodě. Všechny děti zlákala přímo v lese vybudovaná lanová dráha, každý, kdo měl trochu odvahy, si ji vyzkoušel. Po návratu k usedlosti konečně vysvitlo slunce, a tak se žáci dosytosti vydováděli na trampolíně, houpačkách, zkusili svoji zdatnost v přetahování lanem či při stolním tenise. Na svačinku si každý opekl vuřta, čekalo nás i překvapení v podobě sladkého pokladu, a když přišel čas rozloučení se s Březníkem, sluníčko už nám pálilo do zad. Děkujeme touto cestou manželům Lehrovým nejen za možnost podívat se na usedlost, ale i za zajištění občerstvení pro všechny naše žáky a za dlouhodobou výbornou spolupráci s naší školou.
Pavla Nohavcová

Okresní kolo „O zlatou srnčí trofej“ V Nebílovech

15.5.2010 se před Horšickou školou sešlo deset dětí. Vít Trhlík, Simona Macháčková, Daniel Křížek, Martin Muchka, Josef Bořík, Eva Záveská, Eliška Bláhová, Martin Tolar, Magdalena Benešová a Adam Samuel. Domluvili jsme se na odvozu a jeli jsme. Když jsme přijeli a zapsali jsme se, tak jsme čekali na zahájení a vybrali si testy. Pak jsme byli rozděleni do skupin. Většina z naší školy šla nejdříve na stezku. My (Martin Muchka, Adam Samuel) jsme měli dohromady 42 bodů. Pak byla střelba ze vzduchovky. Na papíru formátu A5 bylo nakresleno divoké prase. Pak následovaly testy se 40 otázkami. A poté ukázky karate. Po ukázkách karate bylo musado, nejzábavnější věc dne. Následoval oběd (řízek se salátem). Pak proběhla ukázka trofejí a program ze Zoo Plzeň, který uváděl Martin Vobruba. Potom navštívil Nebílovy Václav Chaloupek (nejspíš chtěl točit nějaký film). Celý den byla zima. Na konec proběhlo vyhlášení. K fanfárám se přidal i páv, kterého tam měli. Kolem 15, 00 hodiny jsme jeli domů. Den se pěkně povedl a doufáme, že se příští rok opět dostaneme na tuto soutěž a už teď se moc těšíme.
Martin Muchka a Adam Samuel
4. ročník

Návštěva dětí z Fischbachu

Nepříjemné počasí, které nás pronásledovalo celý minulý týden, nám v pátek 14. 5. 2010 zpestřila návštěva dětí z Fischbachu. V dopoledních hodinách jsme přivítali 22 dětí a 2 učitele s doprovodem. Naší partnerské škole byly předány dárky v podobě leteckého snímku, vlajky a znaku naší obce Horšice. Podobné dárky jsme jako škola dostali z Fischbachu. Našich dětí, které se věnovaly dětem z Německa bylo 20. Situaci neměly jednoduchou, protože dostaly za úkol, aby své kamarády provedly po naší školičce a seznámily je se vším, co je zajímalo. Učitelé si s nadšením prohlíželi každý koutek našich tříd. Obdivovali, že tak malá škola může vypadat tak, jak vypadá. Po prohlídce školy nás čekal oběd v cukrárně „ U Baxů“, kde nás královsky pohostili a poté následoval odjezd do Plzně. Kolem 14 hod. nás čekala tajuplná prohlídka plzeňského podzemí. Tady jsme se museli rozdělit na 3 skupiny, protože zde byl povolený vstup maximálně 20 osob a německé děti měly domluvenou překladatelku. Než přišla řada na naši skupinu dětí, neotáleli jsme a zaběhli do nedaleké cukrárny, kde si děti s chutí daly zmrzlinu, a pak jsme také vyrazili na cestu sklepením. V 16 hod. nás čekala prohlídka unikátní výstavy trojrozměrných modelů velkých pravěkých zvířat v Západočeském muzeu s názvem „ Doba ledová“. Zde si všichni mohli prohlédnout kolekci 11 gigantů, jako je například šavlozubý tygr, mamut, pásovec a další. Naše děti byly nadšené, jak velcí tito tvorové vlastně byli a chtěly se s nimi samozřejmě neustále fotografovat. Vlastně proto, aby si porovnaly svoji výšku s určitým gigantem. Někteří prohlásili:“ Teď by stačilo, kdyby se pohnuli a bylo by po nás“. Deštivý den se změnil v krásně prožité odpoledne, které všichni náležitě ocenili. Po šesté hodině večerní jsme se rozloučili s našimi kamarády a zamávali jim na cestu. Celý den se nám opravdu vydařil i proto, že celá akce byla výborně zajištěna dlouho dopředu paní ředitelkou, která zprostředkovala pohoštění, zajistila autobus a rezervace prohlídek v Plzni, ale nakonec se této akce nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, což nás všechny moc mrzelo.
Doufala jsem, že dojde alespoň k malému uznání ze strany našich rodičů, ale odměnu si náš učitelský sbor odnesl alespoň v podobě úsměvů a pohody našich dítek, které jsme v pořádku dovezli domů. Poděkování patří p. učitelce Blance Velkoborské, p. družinářce Sylvě Seidenglanzové, také našim dvěma překladatelkám Andrejce a Helence, které naší škole vypomáhají již několik let, a dále cukrárně „ U Baxů“, kde se o nás opět výborně postarali.
Jana Tolarová

Hudba-hluk= závislost

V rámci dlouhodobého projektu „Prevence rizikového chování“, jsme si na naší škole dne 10.května uspořádali besedu na téma „Hudba, hudební styl, hluk, závislost.“ Žáci se dozvěděli, kam nesměřujeme za účelem poslechu hudby a přitom je nám vnucována. Co je to akustický smog, že hluk se měří v decibelech a zda posloucháme- hudbu, nebo hluk? A to nejdůležitější, že k poslouchání je třeba ticho. Poté žáci vyplňovali dotazník, ve kterém odpovídali na otázky typu: „ Na kterém místě zněla hudba, kterou jsi nechtěl poslouchat?“ pak si žáci vyslechli některé styly hudby, a z šetření vyplynulo, že nejméně populární pro dnešní mládež je dechovka. Za domácí úkol dostali žáci nepouštět si po příchodu ze školy walkmana, MP3, nezapnout si rádio, televizi, ani počítač po dobu 3-4 hodin. Někteří jedinci již dopředu věděli, že je pro ně tento úkol nesplnitelný, a že bez jakéhokoli přijímače vydávajícího zvuky nevydrží. Besedu jsme ukončili zpěvem několika společných písní.
Sylva Seidenglanzová

Dopravní soutěž v Blovicích

Dne 7. Května 2010 se vybraní žáci z naší školy zúčastnili oblastního kola dopravní soutěže mladých cyklistů v Blovicích. Vybráni byli tito žáci: Martin Muchka, Pavel Paluch, Barbora Mandíková a Veronika Kepková. V první kategorii, do které bylo naše družstvo zařazeno soutěžilo deset družstev. Soutěž se skládala ze čtyř disciplin. Po slavnostním zahájení soutěže žáci absolvovali první soutěžní disciplinu- jízdu v silničním provozu (na dopravním hřišti). V této disciplině si z našeho družstva nejlépe vedla Veronika Kepková. Na druhou disciplinu jsme se přesunuli do budovy školy v Blovicích. Zde žáci plnili dopravní test. Test se nejlépe podařil Pájovi Paluchovi, který měl pouze jednu chybu. V té samé budově se konala i zkouška ze zdravovědy, která byla velmi náročná a přesto, že se žáci pečlivě připravovali, nezdařila se jim. Poslední disciplinou byla jízda zručnosti. Zde si nejlépe vedl opět Pája Paluch. Poté následovalo vyhodnocení soutěže. První místo získalo družstvo žáků z Blovic. Na druhém místě se umístili žáci z Merklína, třetí byli žáci z Nezvěstic. Naše družstvo se umístilo na osmém místě.
Sylva Seidenglanzová

Zlatá srnčí trofej

Myslivecký spolek Diana pod vedením p. M. Čepického a p. S. Kasla opět uspořádal další ročník školního kola soutěže „ O zlatou srnčí trofej“. Účastnili se jí žáci 3. – 5. ročníku ZŠ Horšice. V úvodní části děti řešily testy z oblasti myslivosti a poté jim p. Kasl předvedl myslivecké trofeje, lovecké zbraně a vábničky. Mezitím p. Čepický nezahálel a dal se do opravování testů. Po opravení následovalo vyhodnocení. Tímto chci moc poděkovat p. Čepickému a p. Kaslovi, že odměnu v podobě čokolády dostal každý zúčastněný a nikdo neodcházel se slzičkami v očích. Dále bylo vyhodnoceno 12 nejlepších dětí, které získaly nejvyšší počet bodů a pojedou v sobotu 15. května 2010 na zámek Nebílovy, kde budou naši školu reprezentovat v okresním kole soutěže „O zlatou srnčí trofej“. Přejeme moc a moc úspěchů.
Jana Tolarová

Kam s nimi?

To byla otázka, na kterou hledali žáci v pondělí 26.4.2010 odpověď při stejnojmenném celoškolním projektu, jenž se týkal problematiky odpadů.
Ve skupinách namíchaných ze zástupců jednotlivých ročníků se žáci navzájem informovali o tom, zda a proč třídí či netřídí doma odpad, společně mapovali rozmístění sběrných kontejnerů v místě svého bydliště, seznamovali se s jejich barvami a s popiskami, co do kterého kontejneru patří. Získané znalosti poté děti uplatnily při praktickém třídění z domova donesených „vzorků“ jednotlivých odpadů do příslušných kontejnerů, které si vyrobily z papíru.
Cílem projektového dopoledne byly nejen poznatky, ale i prožitky. Žáci si tak lépe uvědomili, že příroda není skládka smetí a pokud budou třídit odpady, budou jí pomáhat a chránit ji.
Blanka Velkoborská

Poděkování p. Havlíkovi za peněžitý dar pro školu
v hodnotě 2310,- Kč. Tento dar bude použit pro účely školy a žáků. Ještě jednou děkujeme.
Učitelský sbor ZŠ Horšice

Jak jsme pekli Jidáše

Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. I dnes je tento svátek velice populární a v České republice ho slaví mnoho rodin. Obyčejný člověk si ho představí především jako den, kdy při pohledu z okna vidí děti s pomlázkou. Chodí od domu k domu a koledují o malovaná vajíčka, sladkosti a další dobroty. Také my učitelé chceme tyto svátky dětem přiblížit a seznámit je s dávnými tradicemi. Ve středu 31.3. 2010 jsme navštívili DDM Přeštice, kde pro nás p. vychovatelky B. Zezulová a p. Strnadová připravily krásný program, tzv. Pečení Jidášů. Kdo z nás věděl, co jsou to Jidáše? Pro hodně dětí byl tento pojem neznámý.
Jidáše jsou velmi oblíbené velikonoční pečivo, které je známo již po několik staletí. Velikonoční Jidáše se tradičně podávají čerstvé a ještě lépe s medem. My jsme si takovou pochoutku vyzkoušeli upéct, ale i smlsnout. Děti si odnesly mnoho krásných zážitků, ale hlavně recept , který si každý z nich chtěl vyzkoušet i doma. Velice děkujeme kolektivu DDM Přeštice za příjemně strávené dopoledne.
Jana Tolarová

Velikonoční ostrovy

Pod tímto názvem proběhlo ve dnech 22. a 23. března společné projektové vyučování žáků 1., 2. a 3. ročníku. Žáci pracovali v 5 skupinách, do kterých se rozdělili pomocí barevných samolepek. Na úvod každá skupina vytvořila z donesených materiálů vztahujících se k Velikonocům svůj ostrov. Poté jej představila ostatním spolužákům, přičemž jsme si připomněli tradiční symboly Velikonoc.
Velkým objevem byla pro většinu dětí skutečnost, že Velikonoční ostrovy opravdu existují. Přesvědčily se o tom vyhledáváním na internetu. Jednotlivé skupiny pak dle vylosovaného zadání zjišťovaly o ostrově další informace a seznamovaly s nimi ostatní. Na závěr našeho krátkého výletu na Velikonoční ostrovy si každý vytvořil sochu Moai.
Po této odbočce jsme se již zcela věnovali našim Velikonocům. V kalendářích žáci vyhledávali a ukazovali si podle čeho se určí, kdy budou Velikonoce. Pronikali jsme do tajů zvláštního označení dnů v Pašijovém týdnu. Každá skupina si vytvořila velikonoční kalendář, kde se mimojazykovými prostředky snažila zachytit charakteristiku jednotlivých dnů.Zvyky v těchto dnech si děti připomínaly nejen teoreticky ale i praktickými ukázkami . Nejvíce se jim samozřejmě líbilo hledání pokladu na Velký pátek. Na velikonoční pondělí se děvčata pochlubila vlastnoručně zdobenými vajíčky a kluci vlastnoručně upletenými pomlázkami a přednesem koled. A protože symbolem našeho ostrova bylo vajíčko, nesměly chybět ani nejrůznější pokusy s ním. Zkoušeli jsme vejce rozmáčknout v ruce, zkoumali jsme, jak poznat syrové vajíčko od vařeného, nebo jak zjistit, zda je vajíčko čerstvé. Vyzkoušeli jsme si i tradiční velikonoční hru „sekání“ do vajec a v tělocvičně pak různé pohybové hry s „vejci“.
Úkolem projektu, bylo aby se děti nejen něco zajímavého dozvěděly, ale především aby se naučily spolupracovat ve skupině a vzájemně si pomáhat. A to se podařilo.
Blanka Velkoborská

Okresní kolo recitační soutěže
Ve středu 24. března 2010 se uskutečnilo v prostorách DDM v Blovicích okresní kolo recitační soutěže. Naši školu reprezentovali Dominik Trhlík a Martin Tolar v 1. kategorii a ve 2. kategorii Dorotka Doležalová. Přestože vybrané básně a texty přednesli jak nejlépe uměli, v silné konkurenci ostatních recitátorů se jim nepodařilo dosáhnout na postupová místa, která byla pouze 2 v každé kategorii. Děti však získaly cenné zkušenosti, které určitě zúročí příští rok ve školním a možná i v okresním kole.
Blanka Velkoborská

Vesnická pohádka
V pátek 26. 3. 2010 se 3. – 5. ročník vydal do Přeštic. V dopoledních hodinách jsme navštívili Dům historie v Přešticích, kde jsme shlédli výstavu „ Co odnesl čas“. Výstava představuje předměty všedního dne, které vytlačila současná technika, a proto skončily v muzeu. Expozice je rozdělena do tří částí: 1. Co odnesl čas z kanceláří, 2. Co odnesl čas z domácností, 3. Co odnesl čas z našich zájmů. Nejdříve jsme se obávali, že výstava bude nezáživná, ale všichni, včetně dětí jsme byli rádi, že jsme takovou expozici viděli.
Po půl desáté hodině jsme se odebrali ke Kulturnímu zařízení. Nasvačili jsme se a v 10. hod. jsme konečně zasedli do křesel a čekali, co nás čeká. Byla pro nás připravena pohádková hra Vladimíra Kábrta, Vesnická pohádka. Tato hra vypráví o lásce Aničky a Matěje, kterou se snaží překazit zlý rychtář svou lstí. Jak to v českých pohádkách bývá, vše dobře dopadne díky vodníkovi, který žije v rybníce u mlýna. Děj se odehrává v našem kraji na Vícově u řeky Úhlavy. Pohádka se dětem velice líbila, protože zde vystupovaly osoby a ne loutky. Divadelní atmosféra určitě dýchla na každého z nás a doufáme, že brzy navštívíme další divadelní představení, které bude také tak pěkné.

10.března 2010 jsme si při hodině výtvarné výchovy udělali malý experiment - školní domino. Domino jsme postavili ze sebe. Žáci představovali kostky na domino. Řadu jsme udělali přes celou chodbu. Ale domino nebylo jako skládací, ale spíše padací. Nejdříve si žáci sedli vedle sebe. První žák se rozhoupal a strčil do druhého. Druhý strčil do třetího třetí strčil do čtvrtého a tak dále a tak dále, až jsme popadali na zem jako stavebnice. Domino jsme si užili.
Máťa Muchka
4. ročník

Hodiny anglického jazyka ve 3. ročníku

Aby učení se cizímu jazyku nebylo tak suchopárné a žáky zaujalo, využíváme kromě dalších aktivit, jakými jsou – výuka na interaktivní tabuli, práce na PC či hry i dramatickou výchovu. Následující fotografie vás zavedou do anglické „restaurace“, kde spolu vedou živý rozhovor host a číšník nebo číšnice – samozřejmě anglicky.
Pavla Nohavcová

Cesta do Vancouveru

Třídenní projektové vyučování, které proběhlo ve 4. a 5. ročníku. ZOH ve Vancouveru, to bylo v poslední době aktuální téma. Ve třídě se hodně diskutovalo a sledovala se situace na ledě i na sněhu. Věděla jsem, že tento okruh mé žáky určitě zaujme a proto jsem pro ně připravila menší ZOH v Horšicích. Děti si na první dva dny připravily dostupné materiály z časopisů, novin, ale i osobní fotografie a materiály, které se týkaly sportu. Hovořilo se o Kanadě, Vancouveru, ale hlavně jsme se zaměřili na olympijské hry. Nejdříve se děti rozdělily do 4 skupin, a pak každá skupina plnila určité úkoly. 1. skupina měla zjistit něco o olympijských kruzích, 2. skupina o olympijské pochodni, 3. o olympijském slibu sportovců a rozhodčích, 4. skupina o hymně OH. Děti čerpaly nejen z tisku, ale hlavně v knihách a na internetu. Nechyběly ani ukázky videa a audia. Úkoly, které jim byly zadávány nebyly vůbec jednoduché, ale každá skupina se moc snažila, protože za splněné úkoly získávaly olympijské kruhy. V průběhu projektu jsem udělovala i žolíky, které si zasloužil opravdu jen málokdo. Hodnotila jsem pomoc ve skupině, plánování úkolů a bylo na vedoucím skupiny, jak vše zorganizuje. Občas jsem byla požádána o pomoc při řešení problémů , ale musím říct, že tentokrát všichni pracovali s obrovským zájmem a nadšením. Vše vyvrcholilo ve středu, kdy jsme se přesunuli do tělocvičny a zde jsme zahájili ZOH v Horšicích. Samozřejmě s patřičným ceremoniálem. Nechyběl ani olympijský oheň, který přinesla čtveřice zástupců. Oheň vzplál a všichni účastníci se předvedli i se svými vlajkami. Po zahájení už každý žák soutěžil sám za svoji zemi. 1. disciplína bylo krasobruslení. Tady se děti předvedly s připravenou sestavou a hudbou. Nevěřili byste, jak i chlapci skákali dvojité rittbergery a jaké vytáčely piruety. Při hudbě Mozarta jsme se opravdu moc a moc pobavili. 2. disciplína bylo rychlobruslení. Asi se ptáte, jak jsme mohli bruslit, ale měli jsme velmi klouzavé ponožky a dokonce Pepča Bořík měl ručně upravené domácí pantofle. A závod začal. Nesměly se zvedat nohy, jen skluz byl povolen. Vyhrál opravdu ten nejrychlejší. 3. disciplína byl biatlon. Úkolem bylo trefit se míčky do košíku a poté do kruhu. Snad nejlepší disciplína byly boby. Po vytvoření dvojic si sportovci vzali deku. Jeden si lehl na deku a druhý musel tahat. Vyhrála dvojice, která byla v cíli nejrychleji. Na závěr jsme si dali hokej / florbal/ . Všechny disciplíny byly spravedlivě vyhodnoceny a samozřejmě nechybělo předání medailí a diplomů. Protože se přiblížil konec olympijského dne, štafeta přebrala pochodeň s olympijským ohněm a všechny děti najednou sfoukly olympijský oheň. Tak byl ukončen náš třídenní projekt Cesta do Vancouveru.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. roč.

Dopoledne v Techmanii

Techmania science center v Plzni je moderní interaktivní muzeum. Vystavené exponáty tu totiž nejsou jen k prohlížení, ale především k osahání a vyzkoušení. A právě proto jsme se sem vydali v pondělí 22. února 2010. Žáci 1. a 2. ročníku se zúčastnili programu Čarování s čarodějem. Čarodějnice Dobromila je provedla expozicí, kde společně zábavnou formou zkoumali vybrané exponáty. Žáci 3., 4. a 5. ročníku se naopak vydali objevovat a zkoumat samostatně. A věřte, nikdo se nenudil. Každý si našel něco zajímavého. V expozici Má To Háček chytré hlavičky luštily hlavolamy různé obtížnosti. Jiní v prostoru EDUTORIUM odhadovali manipulací s exponáty, jak a proč určité věci fungují. Experimentovali zde se zvukem, pohráli si s barvami, světlem i stíny. Pozornosti dětí neunikla ani nejnovější expozice TOP SECRET. (¨tedy Přísně tajné). Někteří si zde vyzkoušeli role špionů, z jiných se zase na chvíli stali detektivové. Při hře a experimentování tak poznávali různé špionážní i policejní techniky a vymoženosti. Toto skvělé dopoledne mohli naši žáci prožít díky velkorysému sponzorskému daru pana Macháčka, otce žákyně 3. ročníku. Chceme mu proto touto cestou všichni ještě jednou vyjádřit velké poděkování.
Blanka Velkoborská

Výlet do techmanie
V pondělí 22.2.2010 jsme jeli se školou do Plzeňské techmanie. V muzeu je kolem 60 exponátů, na kterých si lze vyzkoušet fyzikální jevy, např. z oblasti mechaniky, optiky, magnetismu nebo akustiky. Při příjezdu do techmanie jsme se rozdělili. 1. a 2. třída měla dětský program s doprovodem pohádkových bytostí. 3. až 5. třída měla volnost ve výběru.

Konverzační balón                               Na dalším exponátu jsme si vyzkoušeli
                                                            šíření zvuku ve vzduchu a ve vakuu.
Je balón o průměru 1,5.                          V plastové komoře byl zvonek a vzduch-tam
Je naplněn oxidem uhličitým.                   byl zvonek dobře slyšet .Ale když jsme
Funguje jako optická čočka,                    vysáli vzduch a v komoře bylo vakuum,
ale místo světla zaostřuje zvuk.               zvonek už nebyl téměř slyšet. Ve
Zvuk se šíří pomaleji než ve vzduchu.       filmech jsou otřesy ve vesmíru hlučné,
Když byste měli mezi sebou takový          přitom by tam nemělo být nic slyšet.
balón uslyšíte šeptání druhého.

Magnetické pole                                 Chladniho obrazce- obrázky z písku jsme si
                                                           vytvořili pomocí pilky. Při přejíždění
V okolí cívky zapojené do elektrického      po hraně desky dochází k vibraci.
proudu vzniklo magnetického pole.          Zrnka písku se přemisťovala a vytvářela
To jsme jsi vyzkoušeli pomocí                 obrazce.
kovové tyčky- vodiče

A to nejzajímavější je asi Van de Graafův generátor, ale v muzeu nám nebyl předveden. Je to kovová koule, kde se vytvoří silné elektrostatické pole. A tak když se této koule dotknete, začnou vám vstávat vlasy na hlavě.

V muzeu jsme se při poznávání fyzikálních jevů hodně pobavili.
                                                                                               Máťa Muchka
                                                                                               žák 4. ročníku

Pohádkové vyučování

Ve dnech 15.2. až 17.2. se v 1. ročníku uskutečnil projekt Z pohádky do pohádky. Žáci se v tyto dny ocitli v pohádkové zemi a vyučováním je provázely postavy ze známých pohádek. Zábavnou formou děti plnily úkoly z českého jazyka, matematiky, prvouky a výtvarné výchovy. Poslední den se i z žáků staly pohádkové bytosti, objevil se klaun, Popelka, Leontýna či Zvonilka.. Za vzornou práci byli odměněni pohádkovým diplomem. A jaká říkanka celé tři dny děti provázela?
       Pojďte s námi do pohádky,
       půjdeme zadními vrátky.
       A za malou chviličku
       vrátíme se zase zpátky
       do naší školičky,
       budou samé jedničky.
                                                                                         Pavla Nohavcová

Mozek pracoval na 100%

V měsíci lednu a únoru proběhlo v 5. ročníku testování Kalibro. Žáci vypracovali pět různých testů. Z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka, přírodovědného a humanitního základu. Tyto testy na naší škole probíhají již pátým rokem a velice se nám osvědčily. Pro naši školu je to i velice dobrá metoda pro srovnání vědomostí našich žáků se žáky z jiných škol. Celé testování probíhá anonymně. Děti si zvolí pouze svoji přezdívku a dostanou tzv. číslo žáka. Za dva měsíce obdržíme výsledky a určitě Vás seznámíme s tím, jak si naši žáci vedli.
Jana Tolarová

Zápis do 1. ročníku

V úterý 19 ledna 2009 proběhl v naší školičce zápis do 1. ročníku. Předškoláky tentokrát vítal náčelník olympiánů spolu s krásnými olympiánkami a statečnými olympiány v podání žáků 4. a 5. ročníku. Ti pak provázeli děti během celého zápisu. Nejprve je odváděli do třídy, kde budoucí školáci plnili nejrůznější úkoly. A tak se recitovalo, zpívalo, kreslily se obrázky a poznávaly písmenka i číslice. Odměnou za splněné úkoly byly upomínkové předměty vyrobené žáky ve školní družině a krásně žluté batůžky ŠKOLÁK, jejichž obsah určitě v září zpříjemní malým žáčkům pobyt ve škole. Tím však vše nekončilo. Zapsané děti poté pozvali olympiáni do vedlejší třídy, kde se mohly dle své chuti bavit hraním nejrůznějších her. A tak není divu, že se většině z 8 budoucích prvňáčků ani moc domů nechtělo. Velký podíl na tomto vydařeném odpoledni mají „naši olympiáni a olympiánky“. Patří jim proto velké poděkování. Zároveň děkujeme jejich rodičům za pomoc při výrobě kostýmů.
Blanka Velkoborská

Školou zněly básně

Opět jsme nezaháleli. Ve středu 13. ledna 2010 proběhlo školní kolo soutěže v recitaci. Všech 12 soutěžících od rána chodilo jako tělo bez duše. Tréma hrála své. Někdo prý zapomněl text, někdo se bál publika. Ve 12, 30 hod. všechno vypuklo. Soutěže se zúčastnili: Ivetka Menšíková, Terezka Hodanová, Madlenka Benešová, Markétka Grossová, Filda Lehr, Máťa Tolar, Dorotka Doležalová, Pája Paluch, Domík Trhlík, Máťa Muchka, Meli Skálová a Verunka Kepková. Všechny děti se vzorně připravily a před opravdu velkým publikem předvedly super výkon. Soutěž probíhala ve dvou kategoriích. I. kategorie – 2. a 3. ročník, II. kategorie – 4. a 5. ročník. Porota byla složena z p. uč. Blanky, Sylvy a Jany. Vybrat vítěze a určit pořadí nebylo vůbec jednoduché. Nakonec se porota dohodla takto:
I. kategorie – 1. místo – Dominik Trhlík
                    2. místo – Martin Tolar
                    3. místo – Filip Lehr
II. kategorie – 1. místo – Dorotka Doležalová
                    2. místo - Pavel Paluch
                    3. místo – Iveta Menšíková
V měsíci březnu proběhne v DDM Blovice okresní kolo této soutěže. Do tohoto kola budou vybráni někteří žáci , kteří se umístili ve školním kole.
Všem účastníků soutěže blahopřejeme a těšíme se opět příští rok.
                                                                                                      Jana Tolarová

Putování po Africe

Takový byl tentokrát název projektového vyučování, které proběhlo v týdnu po vánočních prázdninách ve 4. a 5. ročníku. Ze 3 denního projektu se nakonec vyklubal projekt na 5 dní. Už sám název napoví, že jsem se společně s dětmi přesunula do velmi vzdálených krajů a to do Afriky. Celý projekt jsme zahájili velmi známou písničkou od YO YO Bandu – Jedem do Afriky, kterou se měly děti naučit po částech v daném intervalu a pak zazpívat. Též nechyběla projekce za pomoci interaktivní tabule, kde jsme shlédli velmi zajímavé snímky ze života a dění v Africe. Dětem se určitě nejvíce líbilo poznávání hlasů zvířat a tance domorodých kmenů, které si nakonec mohly vyzkoušet. V dalších dnech jsme se zaměřili spíše na tu zeměpisnou část. Každá skupina měla různé úkoly a plnila je podle svých možností. Vytvořili jsme nakonec 4 mapy Evropy. Hlavní města a státy Afriky, národy žijící na území Afriky, fauna a flora Afriky a nakonec povrch – pouště, deštné pralesy, savany, vodstvo a pohoří Afriky. Tato práce byla velice složitá, protože i dospělý člověk má co dělat, aby věděl, kde se rozprostírá například jezero Tanganika, Malawi nebo jaké je hlavní město státu Togo. Lehké není ani zařadit správně živočichy a rostliny, které žijí v poušti nebo savaně. Tento úkol nám zabral 2dny, ale závěr této práce byl překvapující. V dalších dnech jsme se zaměřili spíše na oblasti literatury, českého jazyka a matematiky. Kdy vznikl stát Kongo, jak dlouhý tok má řeka Nil, která řeka je nejvodnatější, jakou plochu a kolik km2 zabírá Libye. Znáte nějakého českého cestovatele, který prozkoumával život a shromáždil ve svých sbírkách přes 13 000 exemplářů? A tohle vše jsme se dozvěděli v tomto projektu. Myslím si, že znalosti, které právě v těchto třídách jsou, by zamrazily i některé dospěláky, protože i já jsem někdy neměla slov. Obrovský přehled jak v zeměpisné oblasti nebo oblasti přírodovědné nemá určitě mnoho žáků z II. stupně či střední školy. Celé projektové vyučování jsme završili v pátek. Děti byly oceněny podle svých výsledků a byl jim udělen CESTOVNÍ LIST úspěšného afrického cestovatele.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku

Co je to zdraví?

Tak zněla otázka, na kterou se naši žáci snažili najít odpověď ve stejnojmenném výukovém programu, se kterým k nám zavítala 14. prosince lektorka ekologického sdružení Ametyst. Na základě vlastních zkušeností a různých praktických činností si děti objasnily pojem zdraví a společně vyvodily zásady důležité pro jeho rozvoj, ale i ochranu.V diskusi se pak pokusily hledat souvislosti mezi zdravím a kvalitou životního prostředí.
Blanka Velkoborská

Naše práce v hodinách Informatiky – 3. ročník - Vánoční přání

Simonka a Dája, Eliška a Máťa, Daneček a Madlenka

Jak jsme pekli a malovali

Už se stalo tradicí, že naše děti tráví jeden předvánoční den v DDM Přeštice, kde tvoří krásné ozdoby a pečou výborné preclíky. Letos toto příjemně strávené dopoledne připadlo na pátek 11. 12. 2009. Děti s nadšením ráno opustily školu a vyrazily směr Přeštice. V DDM je čekala zase zvířátka, která mají tak rády, herna plná hraček, které ve škole nemáme a samozřejmě klubovna, ve které se pracovalo, tvořilo, zadělávalo a nakonec i peklo. Naše děti se zde cítí velice příjemně, což je vidět i na jejich bezprostředním, ale slušném chování. Nesmím však zapomenout, že v DDM pracuje kolektiv, který zpříjemňuje atmosféru jak dětem, tak i našemu učitelskému sboru. Proto bych ještě touto cestou chtěla poděkovat p. Blance Zezulové a p. Strnadové za krásně připravený program pro naše žáky a popřála jim mnoho zdravíčka a trpělivosti do nového roku 2010.
Jana Tolarová

Mikulášská nadílka

Začátek adventu je pro děti předzvěstí, že se blíží čas mikulášské nadílky, ale i nejkrásnějších svátků v roce Vánoc. A protože se v naší školičce snažíme dodržovat tradice, přišel mezi žáky opět po roce ctihodný Mikuláš s anděly a čerty. Děti se na jeho příchod důkladně připravily a každý měl v zásobě nějakou tu básničku či písničku. Nejistota a obavy, aby je přece jen čerti za nějaký ten hříšek nestrčili do pytle a neodnesli je, udělaly své. Hlásky se klepaly, oči se zalévaly slzičkami.Ukázalo se však, že strach byl zbytečný a čerti odešli s nepořízenou. Zato každý žáček svíral v ruce odměnu - sáček plný sladkostí.
Blanka Velkoborská

Vánoční zpívání ve Fischbachu a Nittenau

Již se stalo tradicí, že před vánočními svátky naši žáci jedou do Nittenau zpříjemnit adventní čas zpěvem koled. V pátek 4.12. 2009 předvedlo10 našich žáků své vystoupení nejprve v partnerské škole ve Fischbachu, pak v domově důchodců St. Valentin a nakonec i na slavnostním zahájení vánočních trhů v Nittenau. Akci organizoval mikroregion Přešticko a kromě naší školy tento mikroregion reprezentoval i pěvecký sbor Základní školy Chlumčany. Naši žáci se zhostili úkolu velmi zodpovědně a předvedli velice pěkný výkon. Ve Fischbachu jsme jako vždy byli velmi vřele přivítáni a odvezli jsme si odtud krásnou Mikulášskou nadílku. I v Nittenau bylo o nás perfektně postaráno včetně oběda a odpolední svačiny. Přestože počasí příliš nepřálo a na vánočních trzích byla už pěkná zima, pro děti to byl nezapomenutelný zážitek. Viděly krásného Mikuláše a anděla, jesličky se živým oslem, ale i spoustu lákadel ve vánočních stáncích v podobě různých pamlsků a upomínkových dárků. Trochu jsme je musely krotit, aby zbytečně neutrácely. Unavení, ale spokojení jsme se po 21 hodině vrátili do svých domovů. Naše žáky musíme moc pochválit za vzorné vystupování i chování v průběhu celého dne. A kdo nás letos reprezentoval? Eliška Bláhová, Barunka Mandíková, Madlenka Benešová, Verunka Kepková, Dorotka Doležalová, Domík Jeníček, Pepa Bořík, Martínek Muchka, Daneček Křížek a Filda Lehr. Poděkování patří i naší bývalé žákyni Kateřině Doležalové, která si našla čas a vycestovala s námi jako tlumočnice. Velké překvapení na nás čekalo v Přešticích na náměstí, kdy nám většina rodičů přišla poděkovat, že jsme se o jejich děti postaraly a v pořádku je dovezly domů. Již dlouho se nám nedostalo takového uznání ze strany rodičů, o to více si toho vážíme a je to pro nás povzbuzení, že práce, kterou děláme navíc i ve svém volném čase, není zbytečná a má své opodstatnění, ale i ocenění. Pavla Nohavcová
Jana Tolarová

Co dělám při vyučování

Při vyučování 54% vyrušuji, 46% se učím, ale na to, co dělám při vyučování jsem pyšný. Myslím na učení. Kdybych myslel na zlobení, čekaly by na mě určité tresty např. zahanbení učitelem a ostatními žáky, možná nějaké úkoly navíc nebo napomenutí třídního učitele. Třeba také náročná cvičení z matematiky nebo z češtiny, zákaz televize do té doby, než dostanu nějakou pochvalu nebo známku, která by uspokojila nebo překvapila mé rodiče. Když budu myslet na učení, objeví se mi v žákovské knížce nebo sešitě pěkná známka. Možná, že i za tento trestný úkol dostanu nějakou pěknou známku nebo pochvalu. Když ano, budu velice překvapen a když ne, nevadí. Povede se někdy příště. A konečně jsem pochopil, že nemám vyrušovat při vyučování.

Práce Pepči Boříka ze 4. ročníku ZŠ Horšice - Proč nemám vyrušovat?

Můžeme se pochlubit

Koncem měsíce září přišla na naši školu nabídka s účastí v logické olympiádě, kterou pořádá sdružení Mensa. V naší škole máme talentované děti, a proto jsme společně s paní ředitelkou oslovily jednotlivé žáky, kteří by se této olympiády mohli zhostit. Nakonec se této příležitosti chytil Pepča Bořík ze 4. ročníku. S jeho rodiči jsme se domluvili, že se Pepa této olympiády zúčastní. Do 6. 10. 2009 měly být vypracovány úkoly, které byly zadány testovou formou na PC. Za 14 dní jsme byli informováni, že se Pepa umístil a postupuje do krajského kola, které se uskutečnilo v Plzni 6. 11. 2009. I zde Pepa zabodoval a obhájil 11. místo. Je to určitě výborný výsledek, protože účast v takovéto olympiádě není vůbec jednoduchá. Touto cestou bych chtěla také poděkovat rodičům Pepči Boříka, že se školou dokáží udržovat neustálý kontakt a jeví zájem o jakékoliv aktivity, které jsou připravovány pro naše žáky.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku

Perpetum mobile

Děti naší školy jsou aktivní a nápadití i mimo školu. Adam Samuel ze 4. ročníku vyrobil nádherný model vozu příštího století z PVC lahví. Moc pěkné.

VYJMENOVANÁ SLOVA očima dětí

Ve 4. ročníku se při hodinách českého jazyka vůbec nenudíme. Je zajímavé, jak některé děti dokáží i mimo rámec svých školních povinností plnit tzv. prémiové úkoly, za které jsou ohodnoceny body nebo nějakým pamlskem. Řekla bych že tyto děti jsou velmi zapálené do jakékoliv práce navíc a chtějí se také mnohé dozvědět. Jsem tomu velice ráda, protože po časové odmlce tu máme zase děti, které do určité míry dokáží ocenit a pochopit to, co pro ně jako učitelé děláme.

Myška
Martin Muchka – 4. ročník

Byla jedna myš,
ta si vzala plyš.
Ušila si tričko
a v něm měla brčko.
Pak jí došel plyš
a byla z toho pryč.
Uviděla mlýn
a v něm hodně vín.
Chtěla jedno ochutnat,
pak ho začla polykat.
Čas uplynul jako voda,
myšku začla bolet noha.
Bolelo jí lýtko z toho,
že spolykala vína mnoho.
Pak začala velmi vzlykat,
Přejedla se – musí pykat.

Mlynář Plyš
Dorotka Doležalová – 4. ročník

Mlynář Plyš, rozšlápl myš.
Klekl si na lýtko,
rozsypal krmítko,
vyvzlykal slzy.
Proč je takhle brzy?

Tragická
Josef Bořík – 4. ročník

Viděl jsem blýskat se,
slyšel jsem hřmít,
seděl jsem pod stromem,
nesmí to být.
Bouřka se blížila,
už jsem se bál.
Najednou u mlýna
zmoklý jsem stál.
Chyt jsem se za lýtko,
tekla mi krev,
někdo mě pokousal,
byl to snad lev.

Lyže
Veronika Kepková – 4. ročník

U mlýna jsem viděl staré lyže,
které starý mlynář líže.
Plyšově se poté leskly
a kolem něj létaly blesky.

Vodička
Eva Záveská – 4. ročník

U mlýna plynula vodička,
Blýskala se na ní lodička.
Neplýtvej zbytečně vodičkou,
Nevzlykej nad každou lodičkou.

Ve stáji
Eva Záveská
Kobyla a býk je dobytek
ve stáji mají svůj příbytek.
Bystrý Zbyněk tohle zná,
byliny jim nažrat dá.
Pekař
Gabriela Grossová – 4. ročník

Pekař vzlykal u díže,
že nemůže na lyže.
Blýskalo se na nebi,
že nemůže na ryby.
Namohl si lýtko,
je to pěkné kvítko.
Teď je tmavý úplněk,
on polyká pelyněk.

Byla nebyla
Gabriel Grossová

Byla, nebyla jedna kobyla a ta kobyla v Bydžově bydlila.
Bydžov je jen obyčejné město, něco se tam stalo přesto.
Konaly se tam býčí zápasy, bystrých býků úspěchy,
pomalých trapasy.
Ze Španělska přijel jeden statný býk,
a hned jak přijel hledal v Bydžově byt.
Přivezl si sebou zázračnou bylinu
a na tu nachytal i naši kobylu. Obyvatelkou Španělska chtěla být,
kde každý den bylinu mohla mít.
Prodala býkovi v Bydžově příbytek
4 + 1 + všechen nábytek. A protože neměla cestovní pas,
celníci ji vrátili zpátky zas. A že prodala svůj příbytek,
zbyla jí ohrada pro dobytek, která u města Přibyslav stála.
A zázračná bylina? TA SE JÍ JEN ZDÁLA.

Naše práce na interaktivní tabuli

Interaktivní tabule se stala nedílnou součástí našeho dění v hodinách. Velmi brzy si děti osvojily základní pojmy a dovednosti práce na interaktivní tabuli a dnes už se ani nebojíme pustit pracovat děti samostatně.