|
West
Park
Každý
rok ve škole slavíme Den dětí tzv. „Sportovním dnem“. Letos
jsme díky sponzorským darům mohli dětem připravit trochu jiný
program. V úterý 31. 5. 2011 jsme se vypravili na americký západ 19.
století a chtěli jsme vyzkoušet jeho nespoutanost a krásu na vlastní
kůži. Pro děti byl ve West Parku připraven dopolední zábavný a
soutěžní program, který byl přizpůsoben všem věkovým kategoriím.
Počasí nám přálo, takže jsme se mohli celé dopoledne pohybovat
venku a plnit úkoly. Všechny děti si vyzkoušely pravé rýžování
zlata, lasování, házení sekerkou, malování na obličej, motýlí a
rolničkový tanec. V průběhu dopoledne děti dostaly párky, které
si upekly na indiánském ohni. V závěru nám jeden z účinkujících
předvedl, jak ovládat biče. Hra nejdříve s jedním, potom se dvěma
a nakonec se čtyřmi biči byla úžasná. V krytém sále se konalo závěrečné
vyhodnocení a rozloučili jsme se tzv. Hadím tancem. Myslím si, že
toto dopoledne nebylo jen zábavné, ale program byl využit také jako
forma výuky pro rozšíření historických znalostí žáků.
Jana Tolarová
Okresní kolo Zlatá srnčí trofej
Každý
rok si myslivci pro tuto akci vybírají jiný historický objekt. V
letošním roce proběhlo okresní kolo této soutěže v chotěšovském
klášteře. Místo, které bylo vybráno pro tuto akci, bylo opředeno
tajemstvím. V dávné minulosti zde byl založen ženský klášter,
ale při husitských válkách byl vypálen. Za druhé sv. války tu byl
zřízen starobinec, a poté zde sídlila Československá armáda. V
roce 1973 objekt opustila s 10 milionovými škodami na majetku. Dodnes
je klášter ve velmi zpustošeném stavu. Naše děti po příjezdu do
kláštera byly překvapeny, v jakém stavu jsou naše památky. Ale zpět
k soutěži. V ranních hodinách jsme dovezli společně s p. Samuelem
žáky školy na soutěž. Děti se rozdělily do skupin a plnily testy
o myslivosti, poznávaly rostliny a živočichy. Na závěr je čekala i
střelba ze vzduchovky. Nechybělo ani malé občerstvení – langoš,
klobása a limonáda. V závěru soutěže měly děti možnost prohlédnout
si prostory kláštera, kam se běžně návštěvníci nedostanou. Celý
den jim přálo pěkné slunečné počasí. V odpoledních hodinách
proběhlo slavnostní zakončení a vyhodnocení celé soutěže. Naši
žáci opravdu zabodovali. Z celkového počtu 26 zúčastněných dětí
v kategorii A se umístily naše děti takto:
5. místo – Vojtěch Bořík
7. místo - Martin Muchka
8. místo - Adam Samuel
9. místo – Vít Trhlík
12. místo – Dominik Trhlík
14. místo – Martin Tolar
16. místo – Filip Lehr
23. místo - Dorotka Doležalová
24. místo - Josef Bořík
Všem dětem blahopřejeme a přejeme další úspěchy. Děkuji p.
Samuelovi, který pomohl s odvozem dětí, p. Kaslovi a p. Soukupovi za
organizaci, přípravu a dozor.
Jana Tolarová
Dopravní
soutěž v Blovicích
Dne
6.5.2011 se žáci naší školy zúčastnili již tradičně dopravní
soutěže v Blovicích. Na tuto soutěž se žáci pečlivě připravovali
a do Blovic byli vybráni tito čtyři nejlepší: Pepa Bořík, Martin
Tolar, Dorka Doležalová a Eliška Bláhová. Po příjezdu do Blovic
se konalo slavnostní zahájení, kde pořadatelé uvítali deset soutěžících
družstev z Blovic, Přeštic, Žinkov, Merklína, Spáleného Poříčí,
Lužan, Stoda, Chlumčan, Nepomuka a Horšic. Potom začala soutěž
samotná. Jako první úkol měli žáci projet bezchybně dopravní hřiště
v daném pořadí. Jak respektovali dopravní značky a pohybovali se v
provozu pečlivě kontrolovali příslušníci Policie ČR, kteří jim
i udělovali body. Tato disciplína se nám povedla. Druhým úkolem
byla zdravověda. V budově školy už na nás čekali namaskovaní
figuranti, kteří předváděli zraněné. Zde si naše čtveřice soutěžících
počínala dobře. Třetím úkolem byla jízda zručnosti, za kterou naši
žáci získali nejvíce trestních bodů ze všech soutěžících.
Poslední čtvrtý úkol bylo plnění testů. Ve školní jídelně nás
pak čekala výborná svíčková, jako odměna za provedené výkony.
Po obědě se konalo vyhlášení vítězů. Naši školase umístila na
desátém místě, ale jak říkal jeden z pořadatelů: „ Není důležité
zvítězit, ale zúčastnit se“ .
Sylva Seidenglanzová
Čert a Káča
V ranních hodinách se celá naše ZŠ a MŠ vydala autobusem do Přeštic
na divadelní představení Čert a Káča. Dětmi oblíbená dvojice
Eva Hrušková a Jan Přeučil vytvořila veselé i poučné představení.
Příběh byl sice pro děti určitě velmi známý, ale byl pojat v
trochu jiném duchu. Káča byla opravdu hubatá, zlá, nepříjemná a
namyšlená. Na námluvy za ní přišli krejčí, řezník a perníkář,
které Káča odmítla. Nakonec se zalíbila čertovi a ten si jí
odnesl do pekla, kde se Káče moc stýskalo. Po nějaké době si na ni
vzpomněl perníkář, z pekla ji vysvobodil a Káču si vzal za ženu.
Celá pohádka byla zhudebněná, písnička zněla od začátku příběhu
až do konce. Dětem se pohádka líbila a těšíme se na další.
Jana Tolarová
Školní kolo soutěže Zlatá srnčí trofej
V naší škole opět proběhlo školní kolo soutěže, které se
naši žáci společně s Mysliveckým sdružením Diana Horšice věnují
již několik let. Celé dopoledne s námi trávil p. Kasl a p. Čepický.
Dětem bylo předáno mnoho informací o lese, o zvířatech, o rostlinách,
ale i o nebezpečí, které na děti může číhat. Poté děti plnily
test, který nebyl vůbec jednoduchý. Když byl dokončen, následovala
tzv. poznávačka, kde děti musí podle živých větviček poznat
strom nebo rostlinu. Samozřejmě, že nesmělo chybět ani poznávání
živočichů, kteří žijí na našem území. Po vyhodnocení se žáci
umístili takto:
1. místo – Martin Muchka
2. místo – Dorotka Doležalová
3. místo – Martin Tolar
První čtyři žáci získali krásné odměny a všechny děti byly
odměněny výbornou čokoládou.
Do okresního kola, které proběhne v sobotu 7. 5. 2011 v Chotěšově
se probojovalo ještě dalších 6 žáků: Vojtěch Bořík, Josef Bořík,
Adam Samuel, Dominik Trhlík, Vítek Trhlík a Filip Lehr. Všem účastníkům
blahopřejeme a držíme palce.
Jana Tolarová
Jak bys zvládl kritické situace?
V rámci prevence rizikového chování jsme si na naší škole dne
18. dubna 2011 uspořádali besedu na téma „ Jak se chovat v kritických
situacích“. Beseda se skládala ze sedmi témat: bouřka, velký náklad,
na houbách, podnapilá osoba, Nový rok, bonbóny a šikana. Každá část
obsahovala příběh, o kterém jsme pak se žáky diskutovali. Příběhy
jsme doplnili obrazovou částí na interaktivní tabuli. Nakonec žáci
vyplnili test – Jak bys zvládl kritické situace? V některých
testech jsme našli zajímavé odpovědi.
Sylva Seidenglanzová
Ahoj moře
V týdnu od 11.4. do 15.4.2011 se naše třída hemžila námořníky v pruhovaných tričkách. Probíhalo zde totiž projektové vyučování s námořnickou tématikou.
Než se posádky 3 lodí vydaly na plavbu, řádně se na ní připravily. Zhotovily si loď, vymyslely její název, zvolily si kapitána. V „čase pokusů“ pak zkoumaly, které matriály zůstávají plavat na hladině a které naopak klesají ke dnu. Zapeklitou činností se pro mnohé stal pokus s vytvarováním kuličky z modelíny tak, aby se udržela na hladině.
Po zjištění, co vše může pohánět lodě, si každý námořník vyrobil z korkové zátky, párátka a papíru malou plachetničku a vyzkoušel sílu větru vlastních plic v závodě plachetnic. Najít správnou míru „větru“ nebylo však tak lehké, jak se mnohým na počátku zdálo a některé loďky se potopily hned po startu.
A co ještě naši námořníci dělali? Zabývali se vším, co je na lodi, tzn. jejími částmi a vybavením. Přemýšleli, jaké vlastnosti, schopnosti a dovednosti jsou pro námořníky na společné lodi důležité. Četli v mapách, hledali „vodní“ cestu z místa určení k Severnímu moři, objevovali oceány i světadíly, zakreslovali je do svých map. V přístavním městě Hamburku se vyřádili na trhu, kde při nákupu zásob potravin do lodní kuchyně zúročili své znalosti a dovednosti, a to nejen matematické. Při pohybových aktivitách se učili rychlým reakcím na povely, zachraňovali trosečníky či si procvičovali práci s buzolou a určování světových stran.
Svoji šikovnost, ale i trpělivost zkoušeli při vázání uzlů a skládání lodiček z papíru. Představte si, že tato činnost, kterou kdysi ovládalo téměř každé dítě, se skoro pro polovinu našich dětí stala velmi tvrdým oříškem.
Chcete vědět, který úkol byl nejsladší a nejrychleji splněný? Snědení vitamínových talířů, které posádky vytvořily z jimi dovezeného cizokrajného ovoce.
Odměnou pro každého námořníka byl „Diplom za šťastné doplutí“ a pro mne zaujetí a maximální nasazení všech od počátku až do konce celého projektu.
Blanka Velkoborská
Moje nejoblíbenější zvířátko
Do 3. ročníku stejnojmenné výtvarné soutěže se zapojili všichni žáci od nejmladších až po ty nejstarší. I tentokrát se porotě práce dětí líbily a naše škola neodešla s prázdnou. Ve II. kategorii obsadil Dominik Trhlík 2. místo s kresbou pestrobarevného papouška. Na stejné příčce avšak v kategorii III. se umístila Eva Záveská s obrázkem „Přátelé“. Další ocenění ještě získala Melissa Skálová za kresbu „Odpočinek v trávě“.
Všem blahopřejeme k jejich úspěchu.
Blanka Velkoborská
Celoškolní environmentální projekt Zvířata a prostředí
Ve čtvrtek 24.3.2011 se z našich žáčků stali badatelé, kteří se v rámci ekologické výchovy na naší škole, prokousávali nejrůznějšími úkoly. Téma bylo Zvířata a prostředí. Hlavním vedoucím a zároveň hrdinou byl Bc. Tomáš Jirásek ze ZOO Plzeň.
A co naši žáci vlastně celý den dělali? Úkolem těch mladších a méně zkušených bylo vyčíst z fotografií základní potřeby zvířat a následně i přizpůsobení jednotlivých živočichů k prostředí, ve kterém žijí.. Poté se děti ponořily do problematiky domácích, užitkových a divokých zvířat a co by se stalo, když bychom domácí zvířata vypustili do volné přírody.
Skupina zkušenějších badatelů a možná i budoucích vědců se zezačátku také věnovala tématu základní potřeby zvířat, ale spíše formou diskuze, kde všichni mohli vyjadřovat svůj názor. Na toto téma navázala problematika biomů, ve které naši žákové cestovali po celé zeměkouli a zjišťovali, jak se žije zvířatům v tropickém deštném lese, na savaně, poušti a v dalších oblastech a jak jsou pro tento život přizpůsobeni.
Na závěr celého dne, jako takové vyvrcholení, byla ukázka živých zvířat. Děti tak viděli hroznýše královského,korálovku, agamu límcovou, želvu, gekončíka a další.
Na závěr došlo k vyhodnocení soutěže skupin u starších žáků, kteří obdrželi hodnotné ceny od ZOO Plzeň.
Chtěla bych tímto ještě jednou vyjádřit VELKÝ DÍK panu Bc. Tomáši Jiráskovi ze ZOO Plzeň, za účast na tomto projektu, za čas, který tomu věnoval, za hodnotné ceny, které dětem přivezl, za přivezení spousty krásných zvířat a za to, že tu s námi vůbec byl. MNOHOKRÁT DĚKUJEME.
Zároveň bych chtěla poděkovat Romaně Bouřilové, Dis. a MUDr. Pavlu Lukášovi za pomoc s technickou přípravou projektu.
Cesta do pravěku
Každý z nás dobře ví, že je úplně normální neustále něco vyhledávat, zkoumat, prostě nahlížet do tajů. I my jsme se čtvrťáky a páťáky nahlédli do minulosti a to do období, které je pořád ještě neprozkoumané a pro děti velmi tajemné.
Cesta do pravěku, to byl název našeho druhého projektu v tomto školním roce, který trval opět celý týden. V pondělí jsme začali toto projektové vyučování netradičně a to velmi známým filmem, který znají už i naše babičky Cesta do pravěku, který režíroval Karel Zeman. Právě tento film mě inspiroval k tomu, abychom se vydali po stopách našich předků. Film, který jsme shlédli nám posloužil k tomu, abychom pracovali s našimi myšlenkovými pochody, řešili jsme zapeklité otázky.
V úterý jsme pracovali spíše za dopomoci techniky. Vyhledávali jsme informace na internetu. Například jsme zjišťovali, jak vypadala zeměkoule před mnoha milióny lety, jak se pohybovaly zemské desky a jací živočichové se objevili poprvé na zemském povrchu. Potom, abychom se trochu odreagovali, zahráli jsme si na lovce. Nejdříve jsme se snažili koulí z papíru/ měla představovat kámen/ trefit do mamutí jámy. To bylo opravdu těžké. Také jsme lovili mamuta, kterého jsem představovala já/ Jana – tř. u. 4. a 5. roč./. Věřte mi, že jsem dostala dost zásahů a každý byl hodnocen určitým počtem bodů. Dále jsme se dostali až ke zbraním a ty jsme také museli hned vyzkoušet na školní zahradě. Počasí nám přálo a tak jsme se oblékli a vyrazili střílet z luku, házet oštěpem, sekerkou a opracovávat dřevo. Vše děti výborně zvládly, i když jsem ten den měla opravdu obavy z bezpečnosti. Všichni byli velice disciplinovaní a myslím, že ani jednou jsem nikoho nenapomínala, aby dával pozor. Třetí den jsme zahájili vykopávkami pravěkých zvířat. Děti měly za úkol vytvořit ze špejlí a sirek kostru dinosaura a nakonec ho zasypat do písku. Úkol to byl velmi náročný a práce velmi zdlouhavá, ale pokud si prohlédnete naše webové stránky zjistíte, že se nám to opravdu povedlo. Odpolední vyučování bylo také v uměleckém duchu, protože děti vytvářely nástěnné malby v jeskyních. Aby si někdo nemyslel, že při projektech si jenom hrajeme, ale velmi a velmi pracujeme, nesmím zapomenout, že děti řešily i zapeklité úkoly z matematiky. Poté dostaly na výběr 12 dinosaurů, o kterých si musely přečíst důležité informace a zapsat své postřehy, jako váhu, výšku, hmotnost, věk, rychlost. Vše měly písemně doložit a vytvořit pořadí. To byl úkol, při kterém se zapotili i páťáci. Jednoduchým úkolem nebylo ani napsat vyprávění Jak se vrátili zpátky kluci z cesty do pravěku? Tento den jsme ještě zvládli vytvořit pravěké vesnice a krásné ohně, které byly pro pravěké lidi nejdůležitějším článkem pro další život.
Na poslední den projektu se vždycky všichni moc těší, protože je to den, který si děti řídí úplně samy, jen s určitými věcmi jim pomáhají paní učitelky. V pátek tedy přišlo vyvrcholení našeho projektu. Děti si přinesly kůže, kožešiny, zbraně, šperky, prostě vše, o čem jsme si povídali, ukazovali. Nejdříve bylo důležité, aby si každá tlupa vymyslela nějaký pokřik nebo básničku, která by blíže popsala charakter dané skupiny. Nejdříve se nám nedařilo, ale pak se vše výborně rozjelo. Po tomto úkolu se děti převlékly za pravěké lidi. Musím říct, že se opravdu někteří velmi vyřádili.
V závěru tohoto dne jsme vyhodnotili naše lovení mamutů, předali si „ Diplom za přežití v pravěku“ a velmi neradi se opět vraceli k současným povinnostem.
Chtěla bych citovat svoji žákyni, která v „Badatelském deníku“ napsala: „ Měla jsem skvělý tým a doufám, že se tak skvělý tým někde najde znovu. Já jsem si projekt užila a libil se mi. Byl to příklad toho, že když někdo do něčeho vloží srdce, tak je to skvělé!!!
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. roč.
Trampové a jejich písničky
Ve středu 9. 3. 2011 zavítal na naši školu po tříleté přestávce Jaromír „Vojta“ Houba. Středověké hudební nástroje, které nám představil v minulém pořadu, tentokrát vyměnil za kytaru. Jeho nové vystoupení totiž neslo název Trampové a jejich písničky. Děti se během něho dozvěděly, kdo to byli trampové, kde se u nás vzali, co dělali a jaké měli ideály. Ale hlavně si poslechly a samozřejmě také společně s účinkujícím zazpívaly trampské písničky, které tak všichni dobře známe od táborových ohňů.
Blanka Velkoborská
Opět úspěch
Každý, kdo sleduje dění v naší školičce dobře ví, že se u nás neustále něco děje, tvoří, vymýšlí a naše děti dosahují i dobrých výsledků. V letošním roce nás opustí devět žáků z pátého ročníku a z toho čtyři budou v dubnu 2011 dělat přijímací zkoušky na gymnázia v Plzni. Tři hoši Josef Bořík, Adam Samuel, Martin Muchka a jedna dívka Dorotka Doležalová. Určitě víte, že přijímací zkoušky na tento typ školy není vůbec jednoduchý, přesto tyto děti mají odvahu a znalosti, které chtějí uplatnit. Možná, že někteří rodiče mají pocit, že se naše škola věnuje pouze dětem s určitým typem postižení, ale u nás vyrůstají i děti s talentem. Touto cestou bych chtěla všem těmto uchazečům o přijetí na gymnázium popřát moc a moc odvahy, štěstí, které je v této situaci také důležité a nevěste hlavu, pokud vše nedopadne. Život jde dál a vy máte ještě mnoho příležitostí.
Jana Tolarová
tř. učitelka 4. a 5. roč
Básničkáři z Horšic
Ve středu 23. 2. 2011 se kolem 12:30 sešlo celkem sedm básničkářů ve školním kole recitačnísoutěže. Šest děvčat a jeden chlapec začalo přednášet. Byli dvě děvčata z páté třídy, jedno děvče ze čtvrté třídy, jeden chlapec a jedno děvče ze třetí třídy a jedno děvče z druhé třídy. No musím uznat, že druhá a třetí třída předvedla lepší výkon než čtvrtá a pátá. I paní učitelky se shodly na tom, že mladší porazili ty starší.Mladší se zkrátka do toho vžili a hlas měnili podle toho o jakou jde větu. Starší ty si tam jen něco řekli a většina z nich neuměla moc nebo vůbec nic z textu.
No takhle to dopadlo :
1.místo – Ivanka Bělová, Dominik Trhlík
2.místo – Magdalena Benešová
3.místo – Jana Sedláková
Všichni co se umístili, předvedli parádní výkon, takže jim ještě jednou blahopřeji ☺.
Adam Samuel
Božský zápis
Bohové Zeus a Poseidon, bohyně Athéna, Iris, Afrodité a Themis v úterý 1. 2. 2011 sestoupili z Olympu, aby přivítali pět budoucích prvňáčků. V první části zápisu děti plnily dané úkoly a předváděly své dovednosti a šikovnost. Poté se společně se svými božskými průvodci vyřádily ve druhé třídě, kde pro ně byly připraveny různé logické hry, puzzle, foukačky a skákací panák. Každý předškoláček dostal na památku pohádkovou knihu, motýlí krabičku s překvapením a upomínkový list na tento význačný den. Na všechny děti se v září všichni moc těšíme.
učitelský sbor ZŠ
Vánoční atmosféra ve škole
Již týden před Štědrým dnem jsme si ve třídách nazdobili stromečky, které nám jako každý rok obstaral p. Jiří Larva. Zdobení však předcházel menší problém a to, kam usadit stromečky, protože právě v těchto dnech byly velké mrazy a venku vše zmrzlé. Nakonec nám vypomohla rodina Boříkova z Újezda, která nám přivezla písek a problém byl vyřešen.
Děti toto období milují. Ti nejmenší se těší na Ježíška, který přiletí a nadělí dárky, Ti starší na oblečení nebo hry na PC.
V pondělí jsme si připravili posezení u vánočního stromečku. Je to naše dlouholetá tradice, kdy si povídáme o vánočních zvycích. Některé si i vyzkoušíme, jako třeba pouštění lodiček, házení pantoflem, odlévání z vosku, krájení jablíčka a nesmíme zapomenout ani na degustaci vánočního cukroví, které si děti přinesly na svačinku.
Potěšilo nás, že v tento den nás navštívil pan starosta M. Čepický i naši bývalí žáci. Dominik Jeníček, Kryštof Linhart, Ráďa Vlček a Ivet Menšíková.
V úterý jsme navštívili DDM v Přešticích, kde nás přivítaly p. ř. B. Zezulová, p. Strnadová a p. Hasáková. Děti se těšily na vánoční pečení a hrátky v DDM.
Oba dny se vydařily a přispěly k předvánoční atmosféře.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat všem, kteří se podíleli na těchto akcích.
Pavla Nohavcová, Blanka Velkoborská, Jana Tolarová
Naše šelmy
V pátek 19.11.2010 navštívili naši školu členové ze Záchranné stanice živočichů Plzeň, aby nám pověděli něco šelmách na našem území. Děti byly z jejich příjezdu nadšené a plné zážitků, které chtěli přednášejícím sdělit. Hned v úvodu se pan Michael Boušík ptal dětí, jaké znají šelmy u nás, jak je dělíme a myslím, že byl mile překvapen jejich znalostmi. Následovalo vyprávění o jednotlivých šelmách, doprovázené obrázkovou prezentací a názornou ukázkou lebek probíraných šelem. Děti se dozvěděly nejen základní informace o výskytu a potravě daných šelem, ale i o nemocech a jejich vlivu na početnost populace. Daniel Křížek se jako jediný dobrovolník dokonce pokusil zadržet dech pod vodou na 4 minuty, podobně jako to dělá vydra. Čtyři minuty to sice nevydržel, ale i tak sklidil potlesk za statečnost a za pěkný výkon. Na závěr přednášky přivedli členové spolku do třídy psa, na kterém dětem názorně předvedli smyslové vnímání.
Věřím, že to bylo pro děti nejen zpestření výuky a zároveň doufám, že si z toho i něco odnesly.
Děkuji – Nechci!
V pondělí v ranních hodinách jsme v Horšicích nezačali vyučování obvyklým způsobem. Byli jsme pozváni do KKC Přeštice, kde pro nás byla připravena výuka základních způsobů odmítání v různých životních situacích. V programu vystupovala vedoucí oddělení pro závislosti mládeže nemocnice U Apolináře MUDr. Šárka Palečková, která si s dětmi a mladými lidmi výborně rozumí. Atmosféru, kterou navodila prostřednictvím tzv. muzikoterapie byla velice příjemná, děti se cítily uvolněně, nebyly stresované, nebály se vyjadřovat své názory. Této akce se zúčastnila ZŠ Horšice, ZŠ Řenče a ZŠ Dolní
Lukavice. Během pořadu vznikly 2 skupiny - Dealeři a ti co odmítali. Ostatní děti hodnotily a p. MUDr. rozebírala dané situace. Nejlepší na celé akci bylo, že děti zde přímo hrály určité scénky a vytvářely různé symboly k tématu. Celá akce se nám všem moc líbila, protože děti byly vtáhnuty do celého dění a určitě se nenudily.
Jana Tolarová
Setkání na Olympu
Třídenní projektové vyučování na téma Setkání na Olympu proběhlo 8. 11. – 10. 11. 2010 ve 4. a 5. ročníku. V pondělí už všichni žáci byli připraveni, že vypukne dlouhoočekávaný projekt. Přinesli si různé materiály, encyklopedie, pověsti, báje, fotografie, které se týkaly již zmiňovaného tématu. Pro mnohé z nich toto téma bylo neznámé, proto se s velkým nadšením pustili do řešení prvních úkolů. Seznámili se se současným Řeckem, gastronomií, kulturou, hospodářstvím, ale i s tím, ve které části Evropy Řecko leží, jaké je hlavní město a státní symboly, nejvyšší hora, nejkrásnější a nejmenší ostrov. Druhý den jsme se už zaměřili spíše na historii Řecka a nadpozemské bytosti. Vysvětlili jsme si původ všech známých bohů a hlavně, jaký byl symbol každého boha z Olympu. Vyprávěli jsme si pověsti a báje bohů a hrdinů, zaměřili jsme se i na kladné a záporné vlastnosti bohů. Velký problém však byl, když děti měly napsat kladné a záporné vlastnosti u sebe samotného, protože chválit se umíme, ale říci o sobě i to špatné, nepěkné, to je problém. Přesto jsme to všechno zvládli a završili celý projekt ve středu spíše po té praktické stránce. Na tento den si děti připravily suroviny, které využily k přípravě pravých řeckých salátů, tzaziků, řeckých špízů. Zahráli jsme si soutěž o nejlepší pokrm. Celá příprava pokrmu byla podle určitých pravidel a bylo třeba vše zvládnout v určitém časovém intervalu. Nic není těžší, než dělat nějakou věc v určeném limitu. Po zvládnutí této disciplíny jsme vyhodnotili ty nejlepší, což byly všechny 4 skupiny a vrhli jsme se na to nejvíce očekávané převlíkání do kostýmů bohů. Přála bych Vám vidět tu nádheru, kterou si děti připravily. Kostýmy byly super jak u žen – bohyní, tak i u mužů – bohů. Jsem moc ráda, že děti při takových projektech dokáží pracovat s takovým obrovským nasazením a zaujetím, že umí při těchto činnostech prodat, co nemohou nebo nechtějí ukázat třeba v obyčejných vyučovacích hodinách. Odměnou však pro mě jako učitele byly krásně prožité tři dny, které přinesly určitě nám všem mnoho nového, zajímavého, poučného, ale i zábavného.
Jana Tolarová
Na výstavě
V pátek 22.10.2010 jsme navštívili výstavu drobného zvířectva v Přešticích. Bylo tam hodně králíků, holubů, slepic, kohoutů, kachen a krůt. Viděli jsme také, jak probíhá hodnocení vystavených zvířat. Každé zvíře porota vyndala na stůl a odborně prohlédla. Poté mu na klec připevnila lístek s dosaženými body. Ti nejlepší dostali na klec květinu. Děti se nejvíce těšily, až budou hodnotit kohouty, protože ti se nechtěli nechat chytit. Ještě se všem líbil bažant zlatý. Byl krásně barevný. Výstava byla moc hezká. Příští rok bychom rádi přijeli znovu.
Vít Trhlík – 5. ročník
Já nic, já muzikant
Od rána se ve středu 13.10.2010 děti těšily na hudební pořad „Já nic, já muzikant“. Jejich čekání nebylo ani tak dlouhé, neboť krátce před osmou hodinou dorazil herec a hudebník Ivan Urbánek a během chvilky měl vše přichystáno a produkce mohla začít. Celé představení se odvíjelo od toho, že dirigentovi a skladateli, který se zrovna chystal uvést premiéru své skladby Karneval zvířat v lese a zároveň netrpělivě očekával návštěvu slavného houslisty Niccola Paganiniho, se nedostavil orchestr. Naštěstí tu však byli ochotní diváci – naši žáci, kteří hravě orchestr zastoupili. Na heligon statečně foukal Lukáš Havlík, na housle zahrála Melissa Skálová, další pak muzicírovali na flétny, triangl, činelky či dřívka. A to vše pod taktovkou skvělé dirigentky Ivanky Bělové. Kromě toho děti sestavily sbor a pro vzácného hosta si připravily několik známých písní, jako „Komáři se ženili“ nebo „Já jsem muzikant“. Nakonec se mistr Paganini přece jen dostavil a to v podobě loutky a předvedl jedno ze svých úžasných děl.
Během hodinového vystoupení se tak děti staly aktivními účastníky veškerého dění a zábavnou formou si uložily do své paměti množství nejrůznějších informací o hudbě.
Blanka Velkoborská
Dopravní hřiště ožilo
Ráno bylo studené, až mrazivé a my jsme se s žáky 1. – 5. ročníku vydali na cestu do Blovic. Je pondělí 11. 10. 2010 osm hodin . Před školu přijel autobus, do kterého usedlo našich 41 dětí. Prvňáci se již po pár metrech ptali, kdy už budeme na místě určení. Cesta vedla přes Újezd, Letiny, Drahkov až do Blovic. Po půl hodině jízdy jsme konečně dorazili a mohli nastoupit na určená stanoviště. 1. – 3. ročník se přesunul do učebny, kde se seznámil s dopravními značkami a předpisy. 4. – 5. ročník si mohl osvojit své dovednosti v jízdě na kole po dopravním hřišti. Na správnost jízdy dohlížel školený instruktor, který děti také informoval o tom, co dělají špatně a jak to napravit. Po hodině a půl se ročníky vystřídaly a na dopravní hřiště nastoupili ti nejmenší. Divili byste se, co dětí neumí ani ve třetím ročníku vzít kolo do ruky, natož jezdit. Naše děti totiž tráví více času u televize nebo u PC, proto na kolo nezbývá čas.
Jana Tolarová
K čemu mi slouží mozek
Můj mozek je malý a zároveň i velký. Malý, jako že má teď omezenou kapacitu a velký, jako že se bude zvětšovat, jak na velikosti, tak i v paměti.
Mozek mám proto, abych řídil vše ohledně těla, abych si zapamatoval učivo, abych si zapamatoval, uskladnil a poté využíval zajímavé informace. Samozřejmě také proto, abych vyprodukovával nadbytečné teplo a probouzel se na konci prázdnin. Abych opět usínal na konci školního roku, abych si zapamatoval zbytečné věci/ důvod přeplnění/ a aby se můj mozek přeplnil, přehřál a poté chaoticky přemýšlel.
Poslední dva důvody jsou důvody, za které jsem dostal tento domácí úkol.
A konečně jsem pochopil, k čemu mi slouží mozek.
Pepča Bořík – žák 5. ročníku
Podej mi pastelku, namalujeme pejska
Pod tímto názvem se skrývalo hudební představení, které žáci 1. až 3. ročníku navštívili v pondělí 20.9.2010 v kulturním zařízení v Přešticích. Známý herec, písničkář a básník Jan Vodňanský v něm bavil malé diváky zpěvem svých vtipných a nezaměnitelných textů, vyprávěním a kresbami. Nejznámější písně „Jak mi dupou králíci“, „Dejte mi pastelku, namaluju pejska“, „Máme doma gorilu“ či „Když jde malý bobr spát“ nenechaly děti chladnými. Podupávaly si, tleskaly do rytmu, mnohdy i prozpěvovaly společně s autorem. Jednoduché a snadno zapamatovatelné verše pozorným, posluchačům možná ještě zněly v uších i v Domě dětí a mládeže, kam jsme se po skončení představení přesunuli a příjemně strávili čas zbývající do odjezdu autobusu zpět do školy.
Blanka Velkoborská
Poděkování p. Bc. Jiřímu Macháčkovi
Vedení základní školy vyslovuje poděkování p. Bc. Jiřímu Macháčkovi za poskytnutí sponzorského daru škole ve výši 4 000 Kč. Dar byl využit na zakoupení vstupenek do vědeckotechnického centra Techmánia a za zbytek peněz byla zakoupena CD se známými písničkami Svěráka a Uhlíře. Ta budou využita při volných oddychových chvilkách a ve ŠD.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Děkujeme sponzorům
Každoročně oslovujeme rodiče našich dětí z mateřské školy a žáků základní školy, zda by mohli jakýmkoli způsobem přispět škole na zakoupení vánočních dárků, na pořádání tradičního maškarního karnevalu a na další využití ve prospěch dětí a žáčků.
V základní škole již několik let žáci přinášejí do školy starý papír, který sběrné suroviny odváží a za utržené peníze pak můžeme zaplatit sportovní potřeby do tělocvičny a na hřiště, dopravu autobusem na divadelní představení, mikulášskou nadílku či odměny na sportovní den. Je nám jasné, že bez pomoci rodičů, kteří papír třídí, shromažďují a přivezou, by to nešlo.
V mateřské škole zase rodiče přispívají na tradiční maškarní karneval a další akce finančními hotovostmi, dárky do tomboly a jinými drobnostmi, které slouží potřebám dětí. Někteří rodiče zase pomáhají při organizaci těchto akcí.
Každé takovéto pomoci si velmi vážíme a děkujeme všem rodičům, kteří jakoukoli formou podporují naši školu / mateřskou i základní, neboť obě dvě jmenované součásti tvoří nedílný celek /.
Mgr. Pavla Nohavcová
Jaroslava Jeslínková
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slavnostní zahájení školního roku
Ve středu 1. září 2010 po dvouměsíční odmlce prostory naší školy opět ožily dětskými hlasy. Ale nejen jejich. K slavnostnímu zahájení školního roku je totiž v hojném počtu doprovodili rodiče, často i prarodiče. A tak nebylo divu, že jsme se do místnosti školní družiny málem nevešli. Všechny děti, učitele a rodiče přišel osobně pozdravit i starosta Horšic pan Miroslav Čepický. Byla představena i nová posila učitelského sboru, paní učitelka Radka Křenová. Poté již před zraky přítomných postupně předstupovali naši noví žáčci – prvňáčci. Každý z nich byl dekorován šerpou s nápisem „Prvňáček“, dostal upomínkový list a drobnou sladkost. Potom se žáci rozešli do tříd, aby si vybrali svá místa, ve kterých budou trávit příštích deset měsíců.
Blanka Velkoborská
Plavecký výcvik pro 2. a 3. ročník bude probíhat každé úterý ve dnech:
7. 9., 14. 9., 21. 9., 5. 10., 12. 10., 19. 10., 26. 10., 2. 11., 9. 11., 16. 11. 2010
|
