Vycházka na Ticholovec
Předposlední den tohoto školního roku jsme se vydali na vycházku na vrch
Ticholovec. Počasí nám přálo, takže se nám pěkně šlapalo. První zastávka byla u kapličky sv. Anny a poté jsme již stoupali vzhůru na
Ticholovec. Skála s vyobrazením sv. Vojtěcha a jakási posvátnost vyzařující z tohoto místa na všechny velmi zapůsobila. Po chvílích zde strávených jsme se vydali do ruchu města Přeštic. Využili jsme tu pohostinnosti Domu dětí a mládeže, kde si děti mohli opéci vuřty.
Přestože vycházka patří spíše k oddychovým aktivitám, žáci se během ní dověděli řadu zajímavostí a získali nové poznatky o svém okolí.
Blanka Velkoborská
Správný návyk
Ve středu 27. 6. 2012 proběhlo v 1.- 5. ročníku jednodenní projektové vyučování s názvem Zdravé zuby. Tento projekt se věnuje prevenci a péči o chrup. Této aktivitě se věnujeme již šestým rokem. Nejprve žáci diskutují na téma ochrana před zubním kazem, stavba zubu, správná péče o zuby, nástroje ke správné péči a potom si všechny ročníky vypracují test dle svého věku. Poslední fází je vyčištění zubů dle správných pokynů. Na závěr tohoto dne došlo k vyhodnocení a předání diplomů.
Jana Tolarová
Dopoledne s včelami
V pátek 22.6.2012 nás navštívil včelař pan Bořík. Vyprávěl nám, jak se chovají včely a my jemu zase naše příhody s včelami. Ukázal nám klícky na chycení matky a jak rozdělat dýmák a udělat kouř na odpuzení včel. V přenosném úlu jsme viděli matku i ostatní včelky. Mohli jsme si také dát na ruku trubce, ale jeden nám ulétl. Nejvíce se nám líbilo, že jsme si mohli ochutnat med přímo z plástve.
Anetka Míšková a Lucka Náprstková (žákyně 2. ročníku)
Svatojánská noc
21.června jsme skončili vyučování v 11:00. Šli jsme do Újezda a tam jsme čekali dlouho na autobus. Už jsme mysleli, že půjdeme pěšky až do Skašova. Nakonec jsme se dočkali. Když jsme přijeli do Skašova, přivítalo nás pár kočičích kamarádů. Pak nás paní učitelka Jana provedla jejím domem, abychom věděli, kam jít na záchod nebo se umýt. Všichni se velice těšili na koupaliště, protože bylo veliké horko. Na koupališti jsme se klouzali na skluzavce, ale někteří ne. Kluci si vyskoušeli skákání do vody ze skokánku. Když nás to omrzelo šli jsme postavit stany. Holky postavily stan jako první a klukům musely ještě pomáhat. Po dlouhé dřině nám paní učitelka Jana uvařila čínu. Všem moc chutnala. Jako zákusek jsme dostali zmrzlinu. Potom nám byly zadány úkoly, abychom si do deseti minut naučily co nejvíce informací o Polsku a Slovensku. Začali jsme se učit. Po deseti minutách jsme byli vyzkoušeni. Holky dostaly Slovensko. Kluci zase Polsko. Oba týmy vyhrály a dostali jako první cenu coca-colu light. Pak jsme šli znovu na koupaliště. Paní učitelka tam skočila s námi také. Potom jsme soutěžili. První tým měl Martina, Simču, Fildu a Dáju. Druhý tým měl p. uč. Janu, Máju, Eli a Dana. Druhý tým zvítězil, ale nejzábavnější byly kohoutí zápasy. Když jsme se vyblbli šli jsme si pro peníze a koupili jsme si nanuky, brambůrky a sladkosti. Pak jsme hráli bagbington a na 1. místě byl Martin, na 2.Mája, na 3. Filip a na 4. Eli. K večeři jsme měli vuřty. K večeru nás paní učitelka namazala, protože jsme byli spálení, jenom dva žáci přežili. Protože jsme byli unaveni, šli jsme se koukat na film
Supersmradi. Když se setmnělo šli jsme do lesa na Stezku odvahy. Všichni se báli, ale překonali se. Jako první šel Martin, druhý Filip, třetí Dan,čtvrtá Mája, pátá Eli, šestá Simi a sedmý Dája z paní učitelkou. Na cestě byly dvě příšery jménem Martin Bárta a druhý David Tolar. Nejlepší hláška byla „Martine já vím, že jsi to ty“ a „Já couvám“. Potom jsme se vrátili domů a šli jsme spát. Někteří neusnuli. Ráno jsme se probudili a šli jsme se nasnídat. Poté jsme složili stany a šli jsme se kouknout na koťátka. Nakonec nás paní učitelka odvezla do školy a nás čekala beseda s panem Boříkem o včelách. Všem se tento den líbil a měli jsme štěstí, že bylo krásné počasí.
Za 5.roč.
Eli, Mája a Simi
Jen vzlétnout
Tak bych chtěla přiblížit naše páteční dopoledne. Jsem ráda, že p. učitelky z MŠ nám nabídly, abychom se s nimi zúčastnily akce na letišti v Líních.
V ranních hodinách jsme se vydali směr Chotěšov, Zbůch . Na letiště jsme dorazili v půl deváté. Výklad začal v hangáru promítnutím ukázek cvičení a závodů helikoptér a stíhaček. Děti byly nadšené z výrazů, které měli piloti na obličeji při letu střemhlav nebo při otočkách.
Instruktor jim vysvětlil, že se pilotům překrvuje mozek a mohou i v kabině díky tomu usnout.
Po tomto výkladu jsme se přesunuli k samotným helikoptérám. Tady si děti mohly osahat celou palubní desku, knipl, zadní část helikoptéry, kde se přepravují nemocní nebo úrazem postižení pacienti. Když si všichni vše vyzkoušeli alespoň třikrát, následoval výklad z oboru zdravotnické pěče. Mohli jsme si vyzkoušet oživování člověka a masáž srdce na figuríně, změřit tlak, udělat EKG. Nejvíce se dětem líbil přenos nemocného ve speciálním vaku.
Jsem ráda, že jsme se mohli zúčastnit takové akce, která byla obrovským přínosem nejen pro naše děti, ale i pro nás dospělé.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku
Naši domácí mazlíčci
Mít doma nějakého zvířecího kamaráda je přáním většiny dětí. Co to však pro ně znamená? Na tuto otázku jsme se snažili odpovědět s žáky 1. až 3. ročníku v dvoudenním projektovém vyučování 11. a 12.6.2012.
Děti se na zahájení projektu důkladně připravily, donesly si fotografie, knihy a předměty týkající se jejich mazlíčka. Hned na začátku jsme zjistili, že v naší třídě je nejvíce milovníků psů, pak koček, morčat a dokonce i chameleóna. Při prezentaci jednotlivých zvířat a vyprávění jejich životních příběhů jsme se dozvěděli řadu zajímavostí, např. jak je důležité správně je krmit, venčit, hrát si s nimi, ale také respektovat jejich potřeby a zájmy. Nejvíce žáky zaujala výtvarná výchova, kdy každý nakreslil svého mazlíčka a k obrázku napsal své chovatelské zkušenosti. Někteří dokonce připojili vlastní básničku. Zde ja malá ochutnávka:
Chameleón je divný plaz,
barvu mění na rozkaz.
Na větvích se jen houpe,
sem tam ňákou mouchu schroupne.
A když už je nacpaný,
barvu mění ke kmeni.
Hnědá barva ta mu sluší,
přitom má tak malé uši. (Aneta Míšková, 2. ročník)
Nakonec dospěly děti k závěru, že pořízení zvířecího mazlíčka jim přináší nejen radost, ale i povinnost – péči o něj.
Blanka Velkoborská
Jak žili naši předci
Třídenní projektové vyučování, které proběhlo ve 4. a 5. ročníku ve dnech 11. 6. - 13. 6. 2012. Toto projektové vyučování bylo zaměřeno na dobu před 100 – 150 lety. První den děti shlédly film Páni kluci. Nečekala jsem, že většina dětí tento film neznala. Přiblížili jsme si dobu, ve které kluci žili, dobové oblečení, domácí zvyky, pokrmy, které se připravovaly. Potom jsme se zaměřili na školu, vybavení třídy, sborovny, ředitelny. Nakreslili jsme si třídu před lety a dnes. Důležité bylo, abychom zhodnotili kladné a záporné stránky života lidí v době před 150 lety a nyní. Druhý den jsme se věnovali dobovému oblečení, historii Horšic a okolí. Po dohodě s p. knihovnicí Maškovou jsme navštívili též knihovnu v Horšicích, prohlédli si její vybavení a zabrousili jsme i do historie, kdy si děti podle opálených dveří v knihovně vzpomněly na požár Hasičské zbrojnice. Také jsme si prohlédli kapličku, kam vlastně sahala voda při povodních a srovnali budovu školy teď a před lety dle fotografií. Třetí den byl věnován staročeské kuchyni a pokrmům, které vařily naše babičky a prababičky. Děti vytvořily společnou Školní kuchařku, kde sepsaly recepty, které se používaly před mnoha lety a nakonec si odhlasovaly jedno staročeské jídlo
„Vošouchy“, které si samy připravily, upekly a nakonec snědly. Přesto, že jsme zvyklí pracovat nad projektovým vyučováním i týden, vše jsme zdárně dotvořili a zvládli. Myslím, že pochvala za výborné „ Vošouchy „ a krásné kostýmy nám stačí a my jsme spokojení. Ještě nesmím zapomenout a poděkovat p. Maškové a její dceři, že nás velmi ochotně přijaly v knihovně. Děkujeme.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku
Beseda s policií
Do školy v Horšicích přijeli v úterý 29.5.2012 policisté. Ukázali všem žákům vybavení policejního auta. Mohli jsme si vyzkoušet houkačku, vysílačku, nasadit policejní čepice. Velmi nás zajímala policejní pouta. Zlobivé děti policisté spoutali a chtěli je odvést, ale jenom z legrace.
Paní policistka si s námi povídala, jak se máme chovat na silnici. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a zkoušeli přecházení po přechodu podle jejich pokynů rukama. Nakonec jsme si mohli prohlédnout její odznak i policejní průkaz. Beseda se všem líbila.
Lucka Náprstková (2. ročník) a Bára Bečvářová (3. ročník)
Do Protivína za krokodýly
Cílem našeho letošního školního výletu byly jižní Čechy, především pak město Protivín, kde se nachází Krokodýlí ZOO.
Všichni se moc těšili a nemohli se dočkat čtvrtka 31.5.2012. Asi po 2 hodinách jízdy autobusem jsme dorazili na místo. Při vstupu do bloku s terárii nás uvítalo velké horko a vlhko. Krokodýli, aligátoři, kajmani a gaviálové se rozvalovali u svých bazénků nebo leželi nehnutě ve vodě, pozorovali okolí a v nás vzbuzovali respekt.
Vedle možnosti prohlédnout si jednotlivé exempláře zblízka, se děti dozvěděly od průvodců řadu zajímavých informací z krokodýlího života, např. že krokodýl dokáže vydržet pod vodou až 6 hodin, že se mu obměňují zuby po celý jeho život, nebo že krokodýlí oči mají troje víčka. V inkubátoru viděly vajíčka a několikadenní mládě. Kromě ZOO jsme v Protivíně navštívili i další atraktivní expozici – Zoologické muzeum. Zde si děti zvědavě prohlížely ohromné kostry nejen pěti nosorožců, ale i žirafy či geparda. Nešlo o žádné napodobeniny, ale o skutečné originály. V podkroví ZOO jsme pak ještě obdivovali něco úplně jiného, úžasné modely hradů a zámků vyrobené z tisíců špejlí.
Tímto však náš výlet neskončil. Cestou zpět jsme se zastavili ještě v ráji chladnokrevných a teplokrevných koní v Zemském hřebčíně v Písku. A když už jsme byli v Písku, nezapomněli jsme si prohlédnout a projít po nejstarším dochovaném kamenném mostě v Čechách. Pro všechny to byl náročný den, ale zážitky a nové poznatky vše vyvážily.
Blanka Velkoborská
Den s přáteli z Fischbachu
Po roce, v pátek 18.5.2012, se žáci 3., 4. a 5. ročníku opět setkali se svými německými kamarády ze Základní školy ve Fischbachu. Ti sice dorazili s půlhodinovým zpožděním, ale o s o to větším nadšením byli přivítáni. Po oficiálním uvítání se děti k sobě vrhly, aby si navzájem předali dárky. Poté se společně vydaly do tříd, kde byly přichystány pracovní dílny. Zde si dle své chuti vyráběly náramky přátelství, závěsné obrázky ze sádrových odlitků, či pletené přívěsky. Naše děti to neměly vůbec lehké, neboť se každý z nich věnoval dvěma německým kamarádům. Po obědě následoval přesun na okraj Plzně, kde se nachází West Park. Zde se děti přemesly na americký západ do dob indiánů, kovbojů, zlatokopů a lovců kožešin. Mohly si vyzkoušet svoji zručnost při střelbě z luku, házení tomahawkem, lasem, výrobě čelenek nebo rýžování zlata. Vedle těchto aktivit byl pro ně připraven doprovodný program: vystoupení kovboje s kolty, lasem či práskáním bičem. V krytém prostoru Show Arény pak zhlédly indiánské tance (motýlí, rolničkový). Všichni společně jsme se pak rozloučili takzvaným hadím tancem. A protože při všech činnostech všem řádně vyhládlo, nikdo nepohrdl vlastnoručně upečenými párky na indiánském ohni. A protože vše musí jednou skončit, nadešel kolem 16. hodiny čas opravdového loučení. Příští rok opět nashledanou.
Blanka Velkoborská
Práce žáků 4. ročníku – z hodin českého jazyka
Tvoření básně dle daných rýmů.
Dominik Trhlík
4. ročník
Když jsem přišel do dvora,
Vašek vykouk z javora.
Pojď dolů kluku,
podat mi ruku.
Tu je pro tebe čepice,
koupil jsem ji v Africe.
Vašík ještě na stromě,
těší se už ohromně.
Najednou se ozval hrom,
a otřásl se celý strom.
Z javoru se ozval hlásek,
unikl jsem jen o vlásek.
U stromu byla vodička,
z ní vykoukla rybička.
Vykročil jsem ze vrátek
a pak zase nazpátek.
Jakub Fornouz
4. ročník
Kluku, kluku, podáš mi ruku?
Běžel jsem ze vrátek,
musel jsem se vrátit nazpátek.
Na podzim z javora,
padá listí do dvora.
Za bouřky se ozval hrom,
až se zatřás celý strom.
Po kamenech teče vodička,
z ní vyskočila malá rybička.
Má tenký hlásek,
jak její černý vlásek.
Co myslíš v Africe,
nosí se také čepice,
máme bunkr na stromě,
vypadá tam krásně a ohromně.
Vojtěch Bořík
4. ročník
Hele, kluku, dej mi ruku!
Máma volá ze vrátek,
ať jsme brzy nazpátek.
Seskočíme z javora,
doběhneme do dvora.
Když je slyšet hrom,
může padat strom.
V potoce je vodička
a v ní plave rybička.
Vlaštovka má hlásek,
tenký jako vlásek,
že nenosí čepice, tráví zimu v Africe.
Straka sedí na stromě,
vypadá fakt ohromně.
Oblastní kolo soutěže Zlatá srnčí trofej 2012
Již se stalo tradicí, že se naše děti ze ZŠ účastní oblastního kola soutěže Zlatá srnčí trofej. Tuto akci každoročně pořádají myslivecké spolky z různých částí západočeského kraje. Letošní kolo se uskutečnilo v Mýtě u Rokycan v prostorách bývalé sladovny. Než jsme však v sobotu ráno vyrazili směr Rokycany, myslela jsem, že se snad ani nezúčastníme, díky strašnému počasí. Nakonec jsme se v 8 , 00 sešli před školou a vyrazili. Za myslivecký spolek Diana se dětí ujmuli p. Kasl a p. Soukup, kteří se dětem věnovali v průběhu celé soutěže. Po příjezdu do Mýta se děti zaregistrovaly, dostaly své osobní složky a hlavně svačinku. Poté následovaly již známé disciplíny – poznávačka, testy a střelba. Doprovodné programy byly – ukázky izraelského sebeobranného umění, ukázky vývoje zbraní a jízda na koloběžkách. Soutěžili jsme v kategorii A, kde z 25 dětí se naše děti umístily takto:
2. místo – Vojtěch Bořík
3. místo – Daniel Křížek
11. místo – Filip lehr
13. místo – Martin Tolar
15. místo – Magdalen Benešová
17. místo – Ivanka Bělová
20. místo – Eliška Bláhová
Všem účastníkům blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci školy.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku
Dopravní soutěž v Blovicích
V pátek 4. Května se čtyři vybraní žáci ze čtvrtého a pátého ročníku naší školy zúčastnili okresního kola dopravní soutěže mladých cyklistů v Blovicích. Letos byli vybráni tito žáci: Vojtěch Bořík, Dominik Trhlík, Simona Macháčková a Magdalena Benešová. Po úvodním slavnostním nástupu všech družstev a proslovech pořadatelů i pozvaných hostů z řad policistů i zastupitelů z městských úřadů, se soutěžící vydali plnit dané úkoly. Nejdříve museli na kolech v daném limitu bezchybně projet stanoviště na dopravním hřišti, pak žáky čekala jízda zručnosti s velmi obtížnými překážkami. Následovala zdravověda, kde žáci museli zvládnout ošetřit zraněné osoby a nakonec je čekalo psaní testu. Po zvládnutí všech úkolů jsme si všichni pochutnali ve školní jídelně na výborné svíčkové omáčce a poté následovalo vyhodnocení soutěže a slavnostní zakončení. Naše družstvo skončilo na desátém místě.
Sylva Seidenglanzová
Výlet do Prahy
Dne 27.4.2012 jsme jeli skoro celá škola na výlet do Prahy , který organizoval DDM Přeštice.U ZUŠ jsme nastoupili do autobusu a vybrali si místa. Jeli dva autobusy a my jsme měli výhodu, protože jsme měli klimatizaci, která se nerozbila. Jeli jsme dlouho a bylo až moc velké horko.
Poprvé jsme navštívili Divadlo Spejbla a Hurvínka. Sedli jsme si a zazněl třikrát zvon, představení začalo . Viděli jsme poprvé Hurvínka naživo. Asi po hodině byla přestávka a my jsme si mohli něco koupit. Vyfotografovali jsme se u nadživotních loutek Spejbla a Hurvínka. Po chvilce představení opět začalo. Představení mělo ponaučení a důvtip. Pak jsme dlouho čekali na autobus a mezi tím jsme si povídali, jaké to bylo. Poté jsme nastoupili do autobusu a jeli jsme na parník, ale situace se zvrtla a zabloudili jsme. Pan řidič nevěděl kudy kam. Nakonec jsme se s lodí našli a všichni jsme nastoupili. Paní ředitelka měla strach, že nám ujede.Všechno dobře dopadlo a my jsme vyjeli po Vltavě. Někteří si koupili studené nápoje, jiní si užívali krásného počasí. Potom jsme vylezli na horní palubu a pozorovali jsme okolí. Mohli jsme vidět Karlův most, Prašnou bránu, Pražský hrad, Kampu, zdymadla. Plavba na lodi byla krásná. Na zpáteční cestě jsme se stavěli u
McDonalds. Tím byl náš výlet završen. Už se ale těšíme náš školní výlet do Protivína.
M. Benešová, E. Bláhová a S. Macháčková
žákyně 5. ročníku
Jízda
zručnosti
Ve čtvrtek 3. 5. 2012 ráno v 8 hodin jsme se vydali se 4. a 5. ročníkem
na naši každoroční akci – Jízda zručnosti na jízdních kolech.
Tuto akci pořádáme pro žáky, protože si každý musí uvědomit,
jak se chovat bezpečně na komunikacích, ale i mimo ni. Vyzkoušeli
jsme si slalom, trychtýř, drncadlo, přenášení kalíšku s vodou, překážky
a osmičku. Disciplíny vypadaly jednoduše, ale opak byl pravdou. Po
vyhodnocení nejlepších časů a nejméně trestných bodů se děti
umístily takto:
4. ročník: 1. místo – Filda Hodan
2. místo – Domík Trhlík
3. místo – Jary Muchka a Kubík Fornouz
5. ročník: 1. místo – Hyneček Dražský
1. místo – Máťa Tolar
2. místo – Elinka Bláhová
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku
Školní kolo soutěže Zlatá srnčí trofej
V pátek 20. 4. 2012 jsme se opět sešli při školním kole Zlaté srnčí
trofeje, kterou pořádá škola ve spolupráci s Mysliveckým spolkem
Diana Horšice. Školního kola se zúčastnili žáci 3. - 5. ročníku.
První disciplínou je test ze znalostí myslivecké mluvy. Jako druhá
disciplína je poznávačka rostlin a živočichů. Před samotnými
testy p. Kasl s dětmi diskutoval na téma ochrana přírody a s potížemi,
které jsou v přírodě, dále předvedl typy vábniček a různé
trofeje. Pak se vše již rozbíhá a napětí mezi žáky vzrůstá.
Mezi dětmi kolují řeči typu: „ Kdo asi pojede do Rokycan? Kdo bude
nejlepší? Já jsem zkazil testy.“ apod. A nakonec to nejlepší.
Mezi žáky s nejvyšším počtem bodů se zařadili:
1. místo – Martin Tolar
2. místo – Vojtěch Bořík
3. místo – Filip Lehr
4. místo – Eliška Bláhová
5. místo – Daniel Křížek
6. místo – Magdalena Benešová
7. místo – Ivana Bělová a Jaromír Muchka
Žáci, kteří se umístili na 1. - 4. místě získali krásné ceny s
mysliveckou tématikou a ostatní děti sladkou odměnu.
Všem vítězům blahopřejeme a Ti, kteří se letos neumístili nemusí
být smutní, příští rok to zkusíte znovu. Za pedagogický sbor
bych také chtěla moc poděkovat p. S. Kaslovi, kteří si na naše děti
udělal čas a těšíme se na další spolupráci.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. ročníku
Velikonoční tajemství
Poslední den před prázdninami patřil oslavám Velikonoc. Ve 4. a 5.
ročníku proběhl jednodenní projekt s názvem VELIKONOČNÍ TAJEMSTVÍ.
Žáci řešili rozličné úkoly z historie tohoto svátku, o zvycích,
neobvyklé rébusy a vyhledávali informace z různých koutů naší
vlasti. Ráno se nejprve děti rozdělily do tří skupin nejen podle
barev vajíček, ale i podle oblečení, které si děti připravily. Členové
první skupiny se jmenovali ČERVENÁČCI, druhá skupina ŽLUŤÁSCI a
poslední skupina se jemnovala ORANŽOVÍ. Chlapci si přinesli řehtačky,
děvčata pomlázky. Celý den provázely nejen hlasy řechtaček, ale i
výkřiky děvčat. Na závěr tohoto dne jsme se rozloučili velikonočními
koledami a těšili se na Velikonoční prázdniny.
Jana Tolarová
třídní učitelka 4. a 5. ročníku
Jaroslav Uhlíř: Hodina zpěvu ve zvěřinci
Tak se jmenoval komponovaný program určený pro malé i velké uši. Děti
i dospělí si mohli se samotným autorem za jeho klavírního doprovodu
zazpívat známé písně s texty Zdeňka Svěráka, jako jsou: „ Není
nutno“, „ Každý den“, „ Když se zamiluje kůň“ a další,
které jsou známé z populárních televizních pořadů a pohádek. Děti
byly nadšené nejprve z krásného prostředí Měšťanské besedy v
Plzni a potom ze samotného představení. Celé dopoledne se opravdu
vydařilo a děti byly spokojené.
Jana Tolarová
Na indiánské stezce
Na indiánskou stezku za poznáním se vydali žáci 1., 2. a 3. ročníku
v třídenním projektu od 19.3. do 21.3. 2012. Během něj, rozděleni
do 4 kmenů, se seznamovali při rozmanitých úkolech i praktických činnostech
se životem severoamerických indiánů. Dozvěděli se ,jak indiáni přišli
ke svému jménu. Zjistili, že není indián jako indián, ale že to může
být i sladký zákusek. Svoji slovní zásobu obohatili o další nová
slova, která pak využili při vymýšlení příběhu podle obrázkového
indiánského písma. Fantazii a tvořivost předvedli při výrobě
indiánských ozdob, chřestidla, kmenového totemu či vymýšlení a
ztvárnění indiánského tance. Při lovu bizona (házení kruhů na
svislé tyčky) a krocení divokého mustanga (proběhnutí slalomové
dráhy s maketou koně na čas) si naopak vyzkoušeli svoji obratnost.
Po celou dobu projektu se malí indiáni snažili řídit indiánskými
zásadami a uplatňovat indiánské vlastnosti, což bylo pro některé
docela těžké. Většinu úkolů a zkoušek však splnili se ctí, za
což jim bylo na závěr odměnou orlí pírko do čelenky.
Blanka Velkoborská
Kouzelný kouzelník
V úterý se žáci v naší škole potkali s opravdovým kouzelníkem v
klasickém černém obleku a cylindrem na hlavě. Byl jím Kamil Burda a
vykouzlil pro nás všechny úžasnou zábavu. Po shlédnutí jeho asi
desetiminutového vystoupení následovala druhá část, během níž
si některé děti mohly na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to být
asistentem kouzelníka či dokonce kouzelníkem samotným.
Spolupracovaly i sedící děti, které vtipným slovním doprovodem
zcela vtáhl do děje. Příjemný zážitek završilo kouzlení s
modelovacími balonky a především dárek v podobě kouzelné hůlky
pro každého.
Blanka Velkoborská
Výprava do minulosti
Tak se jmenovalo týdenní projektové vyučování, které proběhlo ve
4. a 5. ročníku.
Statečný a mocný král Artuš provázel žáky, vlastně rytíře
obdobím středověku. Rytíři plnili statečně úkoly, které jim
byly zadány. Dokázali vysvobodit princeznu ze zakletých hradů- hledání
hradů, zámků a zřícenin na slepé mapě ČR. Dále tvořili svůj
strom života – rodový strom předků, nakreslili osobní erb, vyhledávali
nejdůležitější data a vytvářeli časovou osu, v matematických hádankách
řešili názvy hradů, seznamovali se se životem na vesnici a ve městě
v období středověku, tvořili a sestavovali modely rytřířů a
jejich zbroj, zhotovovali si krásné helmice a královské koruny a
poslední den projektu završili kostýmy, které si připravili. Celý
týden byl velmi náročný, jak pro rytíře, tak i pro krále Artuše,
ale určitě budeme všichni dlouho vzpomínat na toto období, které
známe jen z pohádek a vyprávění.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. roč.
ZOO na cestách
Protože jsme mimoplzeňská škola a navštěvovat programy ekologicky
zaměřené v Environmentálním centru při Zoologické a botanické
zahradě v Plzni je nad naše možnosti, uvítali jsme nabídku nazvanou
ZOO na cestách, která umožnila uskutečnit vybrané programy přímo
v naší škole.
V první části „Naše příroda“ si lektor Mgr. Jan Sedlák s našimi
žáky povídal o jednotlivých přírodních prostředích a živočiších,
kteří v nich žijí. Vyprávění bylo oživeno projekcí, ale i
aktivitami žáků, kdy ve skupinách pomocí tiskátek se stopami známých
zvířat vytvářeli příběhy, které se v přírodě mohly odehrát
či vyhledáváním nesmyslů v pracovním listu „Zmatený les“.
Druhý blok „Zvířátka z pohádek“ byl určen dětem z mateřské
školy a žáků 1. a 2. ročníku. Pomocí projekce nejprve poznávali
zvířátka z Večerníčků a animovaných filmů a vzápětí je
konfrontovali, jak se dané zvířátko chová v pohádce a jak ve skutečnosti.
Získávali tak hravou formou důležité jednoduché poznatky.
Poslední část s názvem „ZOO hrátky“ patřila starším žákům.
V ní si mohli ověřit své znalosti z přírody ve třech soutěžních
disciplínách: Riskuj!, Kdo se tu ozývá? a Poznáš, co jsem a komu
patřím? Vyvrcholením celého dopoledne byla pro děti možnost
pohladit si či pochovat živá zvířata jako jsou gekončík noční
či potkan.
Blanka Velkoborská
FOND SIDUS
V lednu a únoru na naší škole proběhla sbírka pro nadaci Fond
Sidus. Této akce se zúčastňujeme již několik let, kdy naši žáci
přispívají ze své pokladničky na pomoc závažně nemocným dětem
v ČR. Jsem moc ráda, že se děti zapojují do takových akcí. Snažíme
se touto cestou v dětech probouzet cit a porozumění k těm slabším
nebo nemocným. Touto sbírkou jsme dětem , které to potřebují přispěli
částkou 595,- Kč. Vím, není to moc, ale doufáme, že i tento obnos
bude potřebný.
Jana Tolarová
Školní kolo recitační soutěže
V úterý 28. 2. 2012 jsme se sešli ve školní družině s dětmi,
které se přihlásily do školního kola soutěže v recitaci. Porota :
Pavla Nohavcová, Blanka Velkoborská, Sylva Seidenglanzová a Jana
Tolarová. Soutěžící : Lucinka Náprstková, Baruška Bečvářová,
Ivanka Bělová a Madlenka Benešová. Všechna děvčata se snažila předvést
co nejlepší výkon. Samozřejmě, že všichni nemohou být první a
proto umístění bylo takové:
První kategorie:
1. místo – Ivanka Bělová
2. místo – Lucinka Náprstková
3. místo – Barunka Bečvářová
Druhá kategorie:
1. místo – Madlenka Benešová
Všem účastnicím blahopřejeme a těšíme se na další školní
kolo v recitaci.
Jana Tolarová
Zápis do 1. ročníku
Ve čtvrtek 19. ledna 2012 jsme v naší škole přivítali a zapsali 9
nových žáků. Děti předvedly své znalosti a dovednosti. Poznávaly
písmenka, číslice, geometrické tvary, zarecitovaly básničku nebo
zazpívaly písničku. Budoucí prvňáčci nás velice mile překvapili,
protože většina z nich již znala písmenka i číslice. V září
tedy nastoupí opět šikovné děti, na které se učitelský sbor moc
a moc těší.
Vánoční rozjímání
V úterý 20.12. žáci přišli do školy neobvykle bez školních tašek.
Čekalo je vánoční rozjímání u stromků ve třídách, vánoční
projekty a také nadílka nejen od kamarádů a spolužáků, ale i od
školního Ježíška. Nejvíce se těšili na pouštění lodiček ze
skořápek, ale také na rozkrojení jablíčka. Ti menší byli nedočkaví,
jaké dárky pod stromečkem asi najdou. Po rozsvícení stromku konečně
došlo na rozbalování. A jaké dárky nadělil školní Ježíšek? Krásný
světelný globus, společenské hry a také kufr plný kouzel. Pak už
zbyl čas jen na hraní, kouzlení a soutěžení. Ve středu žáky ještě
čekalo vánoční pečení v DDM Přeštice, což se stalo již tradicí,
a pak hurá na vánoční prázdniny. Tak si je, děti, pěkně užijte
a 3.1.2012 nashledanou.
Mgr. Pavla Nohavcová
Jak jsme ve 4. a 5. ročníku zdobili stromeček
Školou chodil Mikuláš.....
Pátek 2. prosince byl pro naše žáky dnem neobvyklým. Čekal na ně
projekt Mikulášské rozjímání, ale také překvapení. Školou
chodil Mikuláš s anděly a čerty. Z některých čertů šel opravdu
strach, ale pokud žák řekl nějakou hezkou básničku či zazpíval písničku,
čerti se zklidnili a Mikuláš mohl všem žákům předat balíčky
plné sladkostí. I po odchodu této vzácné návštěvy byla v některých
malá dušička – snad aby se nevrátili....Tuto tradiční mikulášskou
nadílku můžeme pořádat každý rok díky finančním darům rodičů,
za které zakoupíme pro děti ovoce a sladkosti, jak to na Mikuláše bývá.
Pavla Nohavcová
Poznej svého psa
Tak se jmenoval projekt, který jsme v rámci enviromentální výchovy
zařadili do našeho vyučovacího procesu.
Se svým psem přijela do ZŠ pracovnice výcvikového střediska, která
již několik let pracuje se psy. Kromě výcviku psů se společnost věnuje
také enviromentální výchově dětí a mládeže. Zkušenosti nás
utvrzují v názoru, že zejména mladší děti nevědí, jak se správně
chovat ke psům. Z nevědomosti a nezkušenosti potom pramení vážné
úrazy. Také proto bylo dětem zábavnou formou vysvětleno, jak se
chovat ke psům, aby předcházely zraněním, jak se mají zachovat v případě
útoku, či jak správně manipulovat se psem. Na speciálně vycvičeném
canisterapeutickém pejskovi byly simulovány různé situace. Setkání
nám všem pomohlo chápat a uvědomit si správné chování při setkání
se psem.
Jana Tolarová
Trampoty čertíka Culínka
V úterý 8.11.2011 zavítali žáci 1. a 2. ročníku ZŠ a děti z MŠ
v dopoledních hodinách do Kulturního a komunitního centra v Přešticích,
aby zde shlédli divadelní představení Trampoty čertíka Culínka. V
pohádkovém příběhu plném pěkných písniček a vtipů prožívaly
děti osudy panovačné a mocichtivé paní Hárakšandy, chudé
princezny Amálky, ale především bojácného a nezkušeného čertíka
Culínka, který toužil stát se opravdovým čertem. Po překonání
řady nástrah láska a dobro nakonec zvítězily nad zlem. Paní Hárakšanda
skončila v pekle. A Culínek? Ten se proměnil v člověka a zůstal s
milovanou princeznou Amálkou.
Bezprostřední reakce dětí během představení byly důkazem, že je
příběh zaujal a bavil. Tuto skutečnost potvrdil i obrovský potlesk
na závěr.
Blanka Velkoborská
Sbírka CPK – CHRPA
V měsíci říjnu a listopadu v naší škole opět proběhla sbírka
na podporu výcviku koní pro ústavy a léčebny v celé České
republice s názvem CHRPA. Děti si mohly koupit za 25,- hopíka s koníkem
a tím na tuto organizaci přispěly. Každý, kdo si chtěl koupit hopíka
si však musel korunky vybrat ze své kasičky, protože je to již několik
let náš zvyk. Myslím, že tentokrát se dětem suvenýr moc líbil a
na sbírku jsme přispěli částkou 677,- Kč a to je určitě velmi pěkná
částka. Poděkování patří všem, kteří přispěli.
Jana Tolarová
Sci – fi soutěž O nejstrašidelnější masku na Hallowen
1. místo – Ivanka Bělová
2. místo – Terezka Vondrovicová
3. místo – Michalka Muková
Soutěž organizovali Daneček Křížek, Majda Benešová, Elinka Bláhová,
Vojtík Bořík a Máťa Tolar. Vyhodnocení provedli i s předáváním
diplomů. Za přípravu této soutěže žáci obdrželi též pochvaly.
Děkujeme
SOUTĚŽ O NEJKRÁSNĚJŠÍ OBRÁZEK
Nejlepší kresba zvířete
Umístění dívky:
1. místo – Simča Macháčková
Eli Bláhová
2. místo – Majda Benešová
Bára Bečvářová
3. místo – Michalka Muková
Zvláštní cenu získala p. družinářka Sylva Seidenglanzová
Nejlepší kresba auta
Umístění hoši:
1. místo – Domík Trhlík
2. místo – Filip Hodan
3. místo Hynek Dražský
Tuto soutěž si pro děti připravili Filda Lehr a Dája Hlavatý, kteří
též obdrželi pochvalu. Děkujeme.
Písničky z pohádek
Ve čtvrtek 6.10.2011 jsme společně s dětmi z mateřské školy u nás
uvítali jihočeského hudebníka Petra Tomana, který k nám přijel s
pořadem Písničky z pohádek.
Během jeho vystoupení zaznělo mnoho dobře známých písní jako např.
Statistika, Dělání, Není nutno, Mašinka, Voda živá. Žáci se při
nich nestali jen pasivními posluchači. Cílem Petra Tomana totiž
bylo, aby si s ním společně prozpěvovali, doprovázeli písničky
hrou na rytmické nástroje – bubínky, tamburíny a rumba koule nebo
jen tak tleskáním do rytmu. Po překonání počátečního ostychu se
mnozí zapojili i do tance. V improvizované SUPER STAR mohly děti předvést
své pěvecké umění a vyzkoušet si zpěv do mikrofonu. Nejodvážnější
byla děvčata, která se nebála vystoupit sólo i v duetu. Čest kluků
zachraňoval malý Honzík Náprstek z mateřské školy s písničkou
Pod naším okýnkem. Žáci 4. a 5. ročníku se nakonec přece jen
vzmužili a sborově zazpívali Na tom bošileckým mostku, za což byli
ostatními odměněni bouřlivým potleskem. Neméně velký potlesk po
právu sklidil i tvůrce celého pořadu.
Blanka Velkoborská
Píšťalka pískala, trestné body lítaly
Ve středu 5. 10. 2011 opět ožilo dopravní hřiště v Blovicích. Naše
škola se vydala na nejoblíbenější cestu do Blovic na dopravní hřiště.
Tady si děti mohly vyzkoušet jízdu na kole či koloběžce, ale také
správnou chůzi chodců. Starší ročníky už měly jízdu mnohem obtížnější,
protože pan instruktor dohlížel na správnost a dodržování
pravidel. Pokud někdo porušil pravidla provozu, okamžitě zapískal a
žák získal trestný bod. Nejen tato jízda byla pro mnohé
problematická, ale i testy, které poté plnily s p. instruktorkou. Někteří
už získali v loňském roce řidičský průkaz cyklisty, ale jiní
neměli štěstí ani tentokrát. Určitě to zvládnou na jaře. Strašně
se bavili i ti mladší, kteří byli možná i zdatnější v jízdě
na kole. Samozřejmě, že se párkrát objevila i slzička, když někdo
spadl z kola, ale všichni jsme se v pořádku vrátili do školy. Všem
se tento den moc líbil a těší se už na jaro.
Jana Tolarová
tř. uč. 4. a 5. roč.
Zahájení školního roku
Slavnostní zahájení školního roku 2011/ 2012 proběhlo ve čtvrtek
1. 9. 2011 ve školní družině naší školy. Sešli jsme se opět v
hojném počtu. Přivítali jsme mezi námi starostu OÚ Horšice
Miroslava Čepického. Tento den byl slavnostní především pro naše
nové prvňáčky. Po úvodním slovu p. ředitelky Pavly Nohavcové
promluvil k rodičům i žákům p. starosta Čepický. Poté následovala
nejdůležitější část pro nové žáčky – předání upomínkových
listů, šerp s nápisem Prvňáček a malé sladké odměny. Je zvykem,
že rodiče v tento den mají možnost prohlédnout si školu, která
tak nádherně voní a září čistotou. Doufáme, že takováto příjemná
atmosféra, která provázela tento den, vydrží v naší školičce po
celý rok.
Jana Tolarová
Největší a poslední bitva
Ve středu 29. 6. 2011 už v ranních hodinách proběhne velký souboj
družstev ve vybíjené. Všichni se na tento den velmi těší, protože
vybíjená je našich dětí nejoblíbenější hra. Družstva jsou
vytvořená tak, aby v každém družstvu byli jak mladší, tak i starší
a zkušenější děti. 4. a 5. ročník si na toto dopoledne připravilo
báječné pohoštění a proto jim za to patří velký dík. Všichni
se budou olizovat až za ušima. Doufejme, že se poslední den školy před
vysvědčením vydaří a ve čtvrtek si všichni přijdou pro již zmíněné
vysvědčení. Ahoj po prázdninách.
Jana Tolarová
Čistilo se a čistilo
V úterý jsme se všechny ročníky sešly ve ŠD a v ranních hodinách
jsme začali diskutovat na téma
„ Zuby, zoubky, zoubečky.“ Každý rok vždy v tomto období závěru
školního roku máme ve škole všechny ročníky jednodenní projektové
vyučování Zdravé zuby. Samozřejmě, že v průběhu celého roku se
na toto téma diskutuje, ale přesto je tento náš již zažitý den
velmi dobrým pomocníkem ke kvalitnímu vysvětlení, jak často, jak
dlouho, ale hlavně jak si čistit zuby. Důležité je se však soustředit
i na tu preventivní stránku, jak se dobře stravovat, jaké prostředky
k čištění používat... Jsem ráda, že tento den se už vlastně
stal jakousi tradicí a děti vždy k této akci přistupují s radostí
a dobrými předsevzetími, které možná sice nesplní, ale nevadí.
Jana Tolarová
Školní výlet 2011
Svatojánská noc 2011
Jako každý rok když pátá třída opouští tuto školu se celá třída
sejde ve škole. Většinou se spí ve škole, ale letos to bylo trochu
jiné. Naše paní třídní učitelka Jana nám řekla, že půjdeme spát
k ní domů. Každý ve třídě jásal radostí a tak jsme se v plném
počtu ve středu 22.6.2011 sešli ve škole, trochu jsme tam poklidili
a vyrazili pěšky z Horšic do Skašova. Bylo strašné horko a když
jsme k paní učitelce domů dorazili, tak jsme všichni šli na koupaliště.Pobyli
jsme tam asi půl hodiny a pak jsme šli uvařit oběd, špagety s kečupem
a sýrem. Naše nejoblíbenější jídlo. Holkám se špagety moc
povedly a my jsme zase dobře poklidili nádobí. Pak jsme stavěli
stany. Nějak se nám povedly. Pak jsme hráli hry a pak zase na koupaliště.
Tentokrát jsme museli plnit úkoly po skupinách. Když jsme se
vykoupali, osušili a vyblbli se tak jsme byli už unavení, ale den
zdaleka nekončil. Šli jsme na terasu a hráli jsme hru o to, že
skupina ve stanu musí najít umělého šneka. Jako první jsem ho našel
já a byl v popelnici (napadlo mě to, protože chci být popelářem
☺). Pak naše skupina ukrývala a našly to holky. Pak zase holky
ukrývaly a našli jsme to opět my. Na terase jsme hráli ještě mnoho
dalších her, dokud se nesetmělo. Ve tmě jsme se vydali do lesa na
200 metrovou cestu odvahy. Já jsem šel první, prý proto, že jsem měl
nejvíce keců. Na konci cesty nás čekal paní učitelky starší syn
v masce vlkodlaka. Jeden kamarád si myslel že je to ,,úchylák“ a
tak utíkal. My jsme stáli u stromu a když vyšla poslední holka, tak
se rozbrečela a musela jít společně s paní učitelkou. No a to jsme
už šli do hajan. Ale teď se stalo něco neuvěřitelného. Kamarád
totiž ve stanu našel škvora a házel po něm baterkou dokud mu
nezalezl pod batoh. Kamarád batoh odkryl a tam slimák. No vtipné to
nebylo, pak jsem objevil další tři. Vyndavat se nám nechtělo a tak
nám paní učitelka dovolila jít nám třem spát do obýváku. Tam
jsme se (ne)vyspali dobře. Ráno jsme všichni měli oteklé oči od únavy..
Potom jsme se sbalili, sklidili stany a odjeli jsme do školy. Tam nás
přivítali prvňáci, což nebylo zrovna nejmilejší když tam dělali
: ,,vévévevevé jéjéjejejé“ a my byli unavení, takže nás
nakopli jedině CocaColy od paní učitelky. Ale stejně se nám tahle
noc vydařila.
Adam Samuel
žák 5. ročníku
Příjemně prožité dopoledne
Po roční odmlce nás opět navštívil p. ing. Bořík, který naše děti
seznamuje se zajímavostmi o včelařství. Kolem deváté hodiny se připravili
ti nejmenší z MŠ a plni očekávání usedli k pozorovacímu modelu
úlu a čekali, co se bude dít. Když skončila přednáška pro MŠ, připravila
se skupina 1. - 3. ročníku. Všichni se mohli seznámit a vyzkoušet
si různé včelařské nástroje, např. kleště na rámečky, úchytkou
pro matku nebo dýmákem. Hlavním asistentem p. ing. Boříka byl jeho
mladší syn Vojta, který se tomuto koníčku věnuje od malička. Byla
jsem překvapena, že děti o tomto oboru skutečně mnoho ví a dokázaly
společně s p. ing.Boříkem o tomto tématu dosti živě diskutovat.
Jsme rádi, že se najdou někteří rodiče, kteří se snaží osvěžit
naši výuku a doplnit vědomosti našich dětí. Touto cestou bych chtěla
p. ing. Boříkovi moc poděkovat za vzorně a poutavě připravenou
besedu o včelách a doufám, že na nás v budoucnu nezapomene a opět
nás navštíví.
Jana Tolarová
Školní výlet
S blížícím se koncem školního roku nastává čas školních výletů
Proto ve čtvrtek 16.6. zamířil výletní autobus s našimi školáky
směr Františkovy Lázně. Žáci 1. a 3. ročníku se zde vydali do
Pohádkové zahrádky v místním lesoparku a starší žáci ze 4. a 5.
ročníku pokračovali do nedaleké přírodní rezervace SOOS. Po příchodu
do areálu Pohádkové zahrádky se nás ujali pohádkové postavičky v
podobě dvou lištiček, které nás provázely po jednotlivých atrakcích
a všech stanovištích. Děti si zařádily na nafukovací pirátské
lidi, u sokolníky si pohladily sovu, obdivovaly sibiřské husky, užily
si jízdu na koních, zatančily si s hudebním klaunem, obdivovaly
vystoupení kouzelníky. Vedle hry a zábavy zde byla i příležitost k
poučení: ruční šití hraček, sklář, řezbář, včelař se včelami.
Ti všichni dětem předváděli svůj um a vyprávěli o svém řemesle.
Zakoupením upomínkových předmětů a procházkou po lázeňské
kolonádě jsme se s Františkovými Lázněmi rozloučili.
Blanka Velkoborská
Školní výlet 2011
Na čtvrtek 16.6.2011 nemohl snad vůbec nikdo dospat. Naše škola se v
tento den
vypravila na školní výlet do Františkových Lázní.Do školy nepřišli
jako obvykle Přeštičtí ani Příchovičtí, protože ty jsme
vzalicestou přes Přeštice. No a jeli jsme. Dobrá nálada a humor nás
připravili na tento výlet.
Když jsme přijeli do Františkových Lázní tak nás opustila 1., 2.
a 3. třída a my ostatní (tedy 4. a 5. třída) jsme pokračovali na
SOOS.
Po dvaceti minutách jsme přijeli a ,,vysáčkovali se“ z autobusu,
zaplatili vstupné a šli na rašeliniště. Nejprve tam nic zajímavého
nebylo, ale pak tam byly obrovské plochy plné hlíny,někde byly…
jakoby vodotrysky, no zkrátka nádhera. Já jsem se snažil najít
zkameněliny trilobitů, ale bohužel se mi to nepovedlo. Šli jsme dál
a po cestě jsme si vysvětlovali, co bylo napsáno na návštěvnických
tabulích.
Pak jsme šli do muzea, které bylo rozdělené na dvě budovy. V jedné
byly vypreparovaná zvířata a ve druhé byly modely pravěkých zvířat
a lidí. Pak jsme dostali 15 minut volna a tak jsme šli do bufetu. Ale
kdo říkal, že pokusy se nesmí dělat na školním výletě !
Já a další kamarádi jsme si koupili CocaColy a holky si koupily
TicTac a žvýkačky.
Kamarád hodil TicTac do CocaColy a pěkně mu to vyšumělo (a navíc
to chutnalo hnusně),
já jsem si tam hodil žvýkačku. Ochutnal jsem a náhodou to chutnalo
dobře.
Pak už jsme nastoupili do autobusu a jeli na motýlí farmu. ,,Nádhera
!“
Řekli všichni hned, jak jsme vešli do jedné ze dvou místností motýlího
ráje.
Tam létaly stovky barevných motýlů, spali tam i noční motýli, vajíčka
byla na stěnách a jedna kukla na rostlině. Přeji vám také, aby
jste tam zašli – stojí to za to.Pak jsme jeli do Františkových Lázní
a šli jsme na ,,Frantíka“.Holky se u něj vyfotily s radostí, ale
my kluci ne.Potom jsme šli nakupovat na Kolonádu a pak na odpočinek
do altánu.Pak už nás našla 1., 2. a 3. třída a jelo se domů. V
autobuse panopvala dobrá nálada a humor.
Výlet se nám vydařil a počasí také.
Adam Samuel
žák 5. ročníku
Stůj, dej přednost v jízdě
Pondělní dopoledne 6. června. 2011 jsme strávili s dětmi v Blovicích
na naší každoroční akci – jízdě na dopravním hřišti. Počasí
nám přálo, sluníčko svítilo, nikdo se neučil, všem dětem bylo
hej. Žáci ze 4. a 5. ročníku skládali testy správného cyklisty.
Řidičské oprávnění získali jen ti nejlepší. Pouze 3 žáci měli
plný počet bodů – Pepča Bořík, Dorka Doležalová a Máťa
Tolar. Mladší ročníky se ještě učily správně odbočovat,
zastavovat na daném místě, ale hlavně už také dodržovat určité
předpisy. Někteří si však teprve osvojovali jízdu na kole. Jsme rádi,
že alespoň takovouto cestou si děti mohou vyzkoušet dopravní
situace a vědět, jak se chovat na komunikacích.
Jana Tolarová
O líných strašidlech
Tato veselá pohádka byla dalším dárkem, který naši žáci
dostali ke Dni dětí. Věnovali jim ji totiž členové dramatického
kroužku ze základní školy ve Švihově pod vedením paní Marie Hořké.
A tak ve čtvrtek 2.6.2011 dětští diváci poznali dvě nesmírně líná
strašidla Hastrmanku a Ježibabu, které za ta léta, co spolu žily ve
starém mlýně, už dávno zapomněly nejrůznější čáry a kouzla.
Jen se celé dny a noci zlomyslně pošťuchují a dělají si naschvály.
Jejich pohodičku a líný život naruší nebojácná dívka Anička,
kterou do mlýna poslala lakomá selka Tereza hledat poklad. Zázračný
poklad však touží získat pro sebe i obě strašidla, což je
vyburcuje k neuvěřitelné aktivitě. A kdo ví, jak by vše dopadlo
nebýt důvtipu Aničky, díky níž v pohádce nakonec zvítězila
pracovitost nad leností a děti se přesvědčily o pravdivosti přísloví
„Bez práce nejsou koláče“.
Téměř hodinové představení se setkalo s velmi vřelým přijetím
všech diváků. O jejich pěkný divadelní zážitek se zasloužili svými
úžasnými výkony jak všichni účinkující, tak i vtipné dialogy,
různé komické situace a v neposlední řadě i veselé písničky.
Blanka Velkoborská
|