|
Skočbobr
Žáci 1. - 5. ročníku společně s dětmi z MŠ ve čtvrtek navštívili vesničku Skočice. Na pozvání p. ředitelky Jaroslavy Zadražilové jsme mohli shlédnout divadelní představení s názvem Skočbobr. Všichni asi tuší, proč zrovna takový název. Samozřejmě proto, že zde působilo pár bobrů, kteří dokázali pěkně poničit silnici, která vede z Lužan do Skočic. Žáci ze ZŠ Skočice si připravili nádherné představení, kterým nás prováděl dědeček a babička se svým vnukem Budulínkem. Dědeček s babičkou měli za úkol nasbírat alespoň 5 bobříků. Každý bobřík byl doprovázen pohádkou O Budulínkovi, O slepičce a kohoutkovi, Hrnečku vař, Dvanáct měsíčků a Červená Karkulka. Velmi vtipnou formou dokázali všem dětem připomenout naše lidové pohádky, ale hlavní zde bylo i ponaučení. Babička s dědečkem získali 5 bobříků a pohádka Skočbobr skončila. Našim dětem bylo velice líto, že je konec a že musíme zpět do školičky. Musím říci, že v průběhu celého školního roku jsme navštívili mnoho divadelních představení, která hrají i profesionální herci, ale tento výkon žáků ze ZŠ Skočice, předčil nejen veškerá má očekávání, ale hlavně dětí, které jely do školy s hlavičkou plnou zážitků.
Jana Tolarová
Návštěva farmy u Sikytů
Ve středu 21. 6. 2017 jsme se v brzkých ranních hodinách vydali s 1. - 5. ročníkem do Újezda. Tady nás čekala prohlídka domácího zvířectva. Když jsme dorazili na farmu, už nás očekával pan
Sikyta, který některé děti svezl na kobylce jménem Nikolka. Kousek opodál v ohradníku ji neustále sledovala její dcerka Beruška, která ji napomínala svým řehtáním. Žáci si dále prohlédli býčka Bohouška, který poslušně přiběhl ke svému pánovi za dobrůtku. Prohlídka následovala až k velmi zajímavému plemeni krávy, které pochází z Anglie. Chudinky, jsou tak chundelaté, bylo jim pěkné horko. Na farmě jsme ještě zahlédli husy a kachny a nesmím zapomenout ani na nádhernou pávici. Prostě, viděli jsme mnoho zajímavého, pro mnohé děti i dosud neznámého. Chtěla bych za všechny žáky poděkovat p. Sikytovi, jak se našim dětem věnoval a doufám, že pokud nám příští rok vyjde opět trochu času, že se sem vrátíme, abychom zjistili, jaké nové zvíře nebo plemeno přibylo.
Jana
Tolarová
Zážitkový výlet do Zeměráje
Každoročně 1. 6., tedy na Dětský den organizujeme pro naše žáky školní výlet. Letos jsme vybrali přírodní park Zeměráj, který se nachází krajině prastarých žulových balvanů v Jihočeském kraji, v okresu Písek, na rozhraní středních a jižních Čech, nedaleko zámku Orlík a stejnojmenné přehradní nádrže, u obce Kovářov na samotě u bývalého středověkého mlýna, dnes usedlosti Budař.
V 9, 00 hod jsme dorazili na místo určení. Čekala na nás průvodkyně, která nám poskytla nejdůležitější informace a naplánovala nám trasu, ta započala na Stezce bosou nohou. Tato cesta byla pro všechny nepředstavitelným zážitkem. Na 1 km dlouhé stezce nám byly masírovány nohy šiškami, klacíky a jehličím, pískem i blátem, mohutnými balvany i drobnými valounky, chlazeny vodou i stinným loubím keřů, provoněny loukou starých časů i lesem. Povrch stezky je upraven tak, aby se nohy po tomto zážitku cítily jako znovuzrozené. Jednotlivé úseky jsou vytvořeny z mnoha druhů přírodních materiálů. Stezka je navíc doplněna řadou stanovišť, na kterých mohli žáci získat hravou formou nové poznatky o české přírodě.
Po tomto relaxačním zážitku vedly naše kroky do herny, která se nacházela mezi lesíkem a potokem. Tady si mohli všichni odpočinout a hlavně vyzkoušet mnoho hlavolamů a tvořivých herních prvků. Hrátky probíhaly i na vnitřním pískovišti. Nevynechali jsme ani mnoho balančních prvků, které u dětí rozvíjí cit pro rovnováhu.
Po hrátkách následovalo seznámení s raně středověkou vesnicí, kde nás prováděly dvě ženy z doby osídlení Slovanů. Předvedly nám, jak se mlelo obilí na mlýnských kamenech, jak se vyráběly a pálily hliněné nádoby, chytaly ryby do dřevěných pastí a jak žili naši staří Slované.
Celý den jsme zakončili u dřevěného kruhového bludiště, jenž se rozkládá na ploše
314 m čtverečných a je největším bludištěm tohoto druhu na území ČR. Kousek opodál se ještě nacházelo kamenné bludiště a hlavně dětská vesnička
Hrejkov, kde se naše děti opravdu vyřádily.
Jsem přesvědčena o tom, že tento výlet se opravdu vydařil, děti získaly mnoho nových informací a zážitků.
Jana Tolarová
Bezpečné dopoledne
V úterý 23. 4. 2017 jsme se v 8, 45 hod. vydali na plánovanou akci do ZŠ Josefa Hlávky. Ukázky techniky, zbraní, automobilů, motocyklů, kriminalistických kufříků, otočný simulátor, to vše mohli shlédnout naši žáci. Každý jednotlivec si mohl vyzkoušet, prohlédnout určitá stanoviště, zde plnili různé úkoly, pokládali mnoho otázek. Celé dopoledne jsme zakončili střelbou na terč a nevěřili byste, nejlépe střílela děvčata, která si za skvělý výkon odnesla i pěknou odměnu. Myslím, že se žáci málokdy setkají s takovou technikou a určitě to pro všechny byl velký zážitek.
Jana Tolarová
Divadelní představení „Třetí sudba“
V rámci minimálního preventivního programu dne 15.5. naši školu navštívil švihovský divadelní soubor pod vedením paní Marie Hořké s představením „Třetí sudba“. V kamínkovém království se narodila princezna Violka a jak to tak v pohádkách bývá, přišly k ní tři sudičky. Dvě bílé – hodné a jedna černá, která princezně neprorokovala nic dobrého. Žáci zde poznali lidské vlastnosti – spravedlivou královnu, hloupou hraběnku, panovačnou baronku, veselou kuchařku, zlou černou paní a kytaristu Notičku se šprýmařem Svorkou, kteří celý program provázeli. Dále zde žáci poznali vztahy mezi lidmi a pomoc kamarádům. A jak to dopadlo? No přece spravedlnost zvítězila a královnu Violku osvobodil slavík se svými líbeznými písněmi, za pomoci kamarádů z království.
Sylva Seidenglanzová
Beseda se záchranářkou
Ve čtvrtek 27.4. nás ve škole navštívila školitelka ze „Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje“ Mgr. Věra Šmeráková. Představila nám svého kamaráda – medvěda Piškota, na kterém žákům předváděla, jak ošetřit úrazy v přírodě – krvácení, zlomeninu, popáleninu. Vysvětlila žákům, co to znamená být v bezvědomí. Náročnější ošetření – masáž srdce, si žáci vyzkoušeli na figuríně, za pomoci zpěvu písně „ Skákal pes..“ dodržovali správný rytmus při stlačování. Žáci vyslechli telefonát ze záchranné služby, kdy záchranářka po telefonu přesně navigovala sedmiletého chlapce při záchraně svého staršího dědečka. Čísla na záchrannou službu, policii i hasiče mají již žáci v paměti, ale jak správně zavolat a co zařídit před příjezdem sanitky se žáci dozvěděli také v dnešní besedě. Na závěr každý žák obdržel diplom malého záchranáře.
Sylva Seidenglanzová
Velikonoční vajíčko
Od pondělí 10. 4. do středy 12. 4. 2017 jsme se společně se žáky 3. - 5. ročníku pustili do projektového vyučování s názvem Velikonoční vajíčko.
Starší žákyně si vytvořily své skupinky pod různými názvy, například Beránci, Pomlázky, Slepičky, Kuřátka, Řehtačky a Vajíčka. Na každý den našeho projektu jsme se vybarvili jako velikonoční vajíčka. V pondělí jsme zářili červenou barvou, v úterý žlutou a ve středu zelenou. V úvodní části prvního dne jsme si povídali o jaru, jarních měsících a hlavních znacích jara. Pak si žáci nazdobili svá místečka, kde pracovali. Všichni si donesli mísy s kraslicemi, řehtačky, pomlázky nazdobené krásnými pentlemi, dále plyšové ovečky, pohledy, živé větvičky zlatého deště, zasetou travku nebo pšenici. Pak už jsme se pustili do náročné práce. Hlavním tématem bylo vyprávění o křesťanském svátku Velikonocích. Hovořili jsme o pokrmech, které pečeme nebo děláme v tyto dny. Všichni znali velikonoční nádivku, beránka, mazanec. Nezapomněli jsme ani na zdobení kraslic, na interaktivní tabuli jsme si mohli prohlédnout různé techniky zdobení, například vyškrabávání, batikování, prorývání, malování voskem. V závěru dne nás čekaly různé hádanky a tajenky, které žáci řešili ve skupinkách nebo individuálně. Za každý správně splněný úkol na žáky čekala odměna v podobě velikonočního vajíčka. Druhý den byl trochu více pracovní. Měli jsme za úkol vytvořit kohoutka a slepičku z barevné vlny. Práce byla velmi náročná, ale velice se všem vydařila.
Každý den samozřejmě nesměla chybět i zábava v podobě soutěží. Nošení vajíčka na lžíci, koulení vajíčka před sebou, skládání vajíček podle barvy, hledání a věšení vajíček na jívu. Prostě jsme si to opravdu užili a věřte, že už jsme dlouho nezažili tolik legrace jako v těchto dnech. Ve středu, tedy v den poslední, nám již počasí nepřálo, proto jsme se pustili opět do práce ve třídě. Soutěžili jsme, diskutovali, prostě jsme se nenudili. Celý projekt byl vyhodnocen, žáci byli odměněni sladkou koledou a diplomem. Tři dny utekly jako voda, ale nás čekaly ty pravé Velikonoce.
Jana Tolarová
Plavecký výcvik 2. a 3. ročníku 2017
ŽÁCI PŘIJATÍ DO 1. ROČNÍKU ZŠ HORŠICE
PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018
V měsíci březnu proběhla v Městské knihovně Přeštice výtvarná soutěž
VENKU JE KOSA. Žáci měli výtvarně ztvárnit jakékoliv lidové rčení, pořekadlo k zadanému tématu. Za naši školu se zúčastnilo 6 žáků a na skvělém
1. místě se umístila EVIČKA POLANSKÁ ze 4. ročníku.
Gratulujeme
Srdíčkové dny
Ve dnech 21. 3 – 24. 3. 2017 proběhla v naší škole tradiční sbírka,
která je známá pod názvem Srdíčkové dny. Tuto sbírku pořádá
společnost Život dětem, která pomáhá nemocným, handicapovaným a
opuštěným dětem v celé České republice a všem dětem, které se
ocitnou v obtížné životní situaci a potřebují odbornou pomoc a
podporu svého okolí. Žáci přispívali tím, že si zakoupili
magnetky a propisovací tužky v hodnotě 30,- Kč. Už je naším
zvykem, že se děti podílí na sbírce samy. To znamená, že přispějí
ze svých ušetřených korun, tedy ze své kasičky. Po zakončení sbírky
jsme vybrali částku 600,- Kč. Vím, že to není závratná suma, ale
zamyslete se, zda jste už někdy přispěli do nějaké sbírky. My pomáháme!
Jana Tolarová
Jaro už je tu
Sešel se rok s rokem a žáci ZŠ společně s dětmi z MŠ se opět rozhodli pro vyhánění Paní Zimy. Sešli jsme se v 9, 45 hod před naší školičkou a vydali jsme se tentokrát po silnici k
Vitouni, protože na lukách bylo velice mokro a zapadli bychom. Po cestě jsme společně pozorovali okolí, co se kde změnilo, co nového vyrostlo. Po celou cestu nás provázelo slunečné počasí, ale foukal silný vítr. Přesto byli všichni šťastní a užívali si procházku. Zpočátku jsme měli strach, aby nám neodlétla Morana, ale Klárka ji držela pevnou rukou. Když jsme dorazili k našemu místečku, tedy na můstek přes Zlatý potok u Vitouně, děti a žáci zazpívali písničku a řekli několik básniček o Moraně a přivolali jaro. Pak přišla ta dlouhoočekávaná chvíle. Morana letěla do potoka, odplavala a s ní i Paní Zima. Cestou zpátky jsme se ještě na pár chvil zastavili na dětském hřišti a pak už naše kroky směřovaly do školy na oběd. Hladoví, ušlapaní, ale plni dobré nálady.
Jana Tolarová
Navštívili jsme Kongo
V pátek 24. 2. 2017 naše žáky navštívil plzeňský cestovatel Štěpán
Pastula. Tento člověk procestoval mnohé destinace, např. Čínskou lidovou republiku, Nový Zéland, Demokratickou republiku Kongo, Himálaje. Do naší školy přijel s programem, který měl název Nejen přírodní krásy rovníkové Afriky. Pan Pastula dětem velice pěknou formou představil jeho pobyt v Demokratické republice Kongo. Žáky seznámil s tím, že se již několik let věnuje cestování a poznávání různých lokalit, že v těchto zemích působil jako učitel, koordinátor, či jako humanitární pracovník.Celé vyprávění zpříjemnil dětem pohádkou, kterou si děti samy zahrály, dále videozáznamy a fotografiemi z Konga a určitě nejzajímavější pro žáky byla výroba pravé africké masky a zpěv tradiční africké písně Píseň pro matku Zemi za doprovodu kytary. Celá přednáška trvala 3 hodiny a věřte nebo ne, žáci od začátku tohoto poutavého projektu nesputili oči z našeho cestovatele a hltali nové a nové zajímavé poznatky. Myslím si, že taková akce určitě zaujme i další školy, nejen z 1. stupně, ale docela určitě i z 2. stupně ZŠ. Výběr přednášek pana Pastuly je opravdu velký a každý si určitě najde to své.
Jana Tolarová
U nás už chodil Ježíšek
V úterý jsme prožili nádherné vánoční dopoledne. Vyprávěli jsme si o vánočních tradicích a zvycích v ČR, ale i o tradicích na celém světě. Starší žáci vyprávěli příběh o narození Ježíška a Herodovi, který vyvraždil betlémské kojence a o příchodu Tří králů. Po tomto úvodu následoval náš tradiční vánoční čaj, který nám připravily naše vánoční kuchařky, spíše Santovy pomocnice, protože i děvčata z kuchyně s dětmi prožívala vánoční atmosféru. K čaji si děti přinesly vánoční cukroví, které napekly maminky a pak už mohla začít hostina. Po chvilce se všichni nasytili tak, že se skoro nemohli hnout, proto jsme raději začali s našimi vánočními zvyky, tedy krájením jablíčka, pouštěním lodiček, odléváním vosku a zdobením pomeranče voňavým hřebíčkem. Asi kolem desáté hodiny nás však překvapilo zvonění na zvoneček. Když děti uslyšely tento zvuk, okamžitě křičely: „ Ježíšek, Ježíšek je tady!“ Okamžitě jsme se museli přesunout do školní družiny, kde žáky čekalo obrovské překvapení. Nazdobený vánoční stromeček a pod ním spousta dárků. Děti se střídaly u rozbalování a nestačily se divit, co jim Ježíšek přinesl.
Florbalky, kriket, balanční míč, hopsací míče, míč na volejbal a další dárky, které mohou využít nejen v hodinách tělesné výchovy, ale i při volno časových aktivitách. Takže, Ježíšek u nás opravdu chodil, ale nejen to, přinesl nám tolik dárků, že až oči přecházely. Asi jsme byli moc hodní. A co vy?
Jana Tolarová
V duchu Vánoc
Poslední dny v roce prožíváme společně s našimi žáčky v duchu Vánoc.
V pondělí 19. 12. jsme proto podnikli výpravu do Domu historie v Přešticích a do Příchovic.
Po příjezdu do Přeštic jsme si prohlédli přeštický kostel Nanebevzetí Panny Marie, popovídali si o slohu, ve kterém byl postaven, o zajímavostech a o pomníku J. J. Ryby a jeho životě a lásce k hudbě. Pak už následovala prohlídka stálé expozice v Domu historie, tedy originálního kupeckého krámku Karla Fodermajera z Přeštic, kde si žáci mohli vyzkoušet pokladnu z 1. poloviny 20. století, vážení špetkovými vahami, praní na valše a prohlédli si první dřevěnou pračku. V prvním patře nám byl poskytnut výklad o tom, jak se slavili Vánoce v dřívější době. Žáci byli opravdu spokojeni s výkladem, který byl přizpůsoben jejich věku, diskutovali a začleňovali se do diskuse. Touto cestou bych chtěla velice poděkovat p. Bc. Drahomíře Valentové a p. Radce Sússové za příjemně prožité dopoledne a krásné vyprávění.
Kolem desáté hodiny jsme se rozloučili a naše kroky pokračovaly cestou do Branky a pak do Příchovic. V Příchovicích jsme opět po několika letech navštívili betlém řezbářky Jiřiny Andrlíkové. Na zahradě má doslova peklo. Je součástí dřevěného betlému, na kterém malířka a řezbářka pracuje už skoro 30 let. Každoročně ho vystavuje venku u svého domu od začátku Adventu až do Tří králů. Peklo je jeskyně, vytvořená ze sudu a obložená kameny. Ta je nasvícená červeným světlem, které má představovat pekelné plameny. U vchodu je zátaras z kovových řetězů před nevítanými hosty. A chybět samozřejmě nesmí ani pořádní čerti. Je tam
Lucifer, který drží knihu hříchů, v kotli je dušička, kolem poskakují tři čerti a hned vedle hrají další tři čerti karty. Venku stojí spousta dalších zvědavců. A přímo před pekelnou branou nese čert Káču. Na betlému začala Jiřina Andrlíková pracovat v roce 1989. Podle ní má betlém přibližně 150 až 160 postaviček. Většina figurek jsou odrazem běžného života a jejich výčet je pestrý. Součástí je například selský dvůr, kde jsou slepice, husy, ale vidět zde návštěvníci mohou i klasickou zabíjačku. Letos řezbářka přidala k betlémské rodině dva dráteníky.
Celé dopoledne jsme završili na OÚ v Příchovicích, kde jsme si prohlédli výstavu dřevěných, keramických, skleněných, papírových, loutkových a dalších betlémů od obyvatel obce i sběratelů. Lákadlem je pohádkový betlém z Mlázov u Kolince, ale i Alšův nebo Ladův betlém. Součástí výstavy jsou dobové pohlednice a Vánoční přání ze sbírky Jiřího Běla. Všichni jsme byli velice překvapeni, jaké poklady možná ukrývají naše sousedky, či sousedé, protože takové krásné sbírky jsou opravdu bohatstvím.
Jana Tolarová
Čistota půl zdraví
V rámci Minimálního preventivního programu se na škole dne 7.12.2016 konala beseda s názvem „ Čistota půl zdraví “. V úvodu žáci vyslechli úryvek z knihy „Filipova dobrodružství“ kde se doslechli, proč je důležité si často mýt ruce, osobní hygiena a čištění zubů. Také se dozvěděli, jaká jsou onemocnění ze špinavých rukou a jací paraziti se mohou do našeho těla dostat. Dále jsme pak besedovali s názornými ukázkami mýdel, šamponů, zubních past a dalších hygienických potřeb. Besedu jsme zakončili soutěží, kterou vyhrál Honzík Náprstek a testem s tajenkou, kterou jako první odhalil Marek Matas.
Sylva Seidenglanzová
Školou chodil Mikuláš
2. prosinec byl pro naši základní a mateřskou školu trochu jiný než ostatní dny. Školou chodil Mikuláš…ale nejen Mikuláš, také andělé, čerti a čertíci. Menší žáci měli trochu obavy, co se bude dít, a když se obrovský Mikuláš objevil ve dveřích, některým ukápla i slzička. Ale všichni statečně zarecitovali hezké mikulášské básně, a za to byli odměněni pěknými balíčky s ovocem, cukrovím a perníkem. Ty hodné žáky Mikuláš pochválil, a ti naši trochu zlobiví školní ,,čertíci,, museli slíbit, že se polepší. Celé dopoledne probíhalo ve škole projektové vyučování s názvem ,,V čertí škole,,.
Tradice příchodu Mikuláše se v naší škole udržuje už léta a je příjemnou předzvěstí blížících se nejkrásnějších svátků v roce – vánoc. Nyní už bude vyučování spojeno s vánočními tradicemi, s adventem a s dalšími vánočními aktivitami, které vyvrcholí 20. prosince již také tradičním celoškolním vánočním projektem.
Pavla Nohavcová
Rostou a žijí mezi námi
Takový název mělo jednodenní projektové vyučování zaměřené na enviromentální výchovu. Projekt proběhl v 1. - 5. ročníku. Žáci si vytvořili skupinky po pěti žácích ze všech ročníků. Nejdříve si měli jako skupinka vymyslet jméno, které bylo spojeno s přírodou. Pak už začalo samotné vyprávění, projekce na interaktivní tabuli a skupinová práce. Úkoly byly nelehké. Zaměřili jsme se na jedovaté rostliny, na rostliny, které rostou na louce, na zahradě, v okolí řek a rybníků. Zazpívali jsme si mnoho písniček o květinách. Pak už přišla řada také na téma živočichové, které děti zbožňují. Přesunuli jsme se do tělocvičny, kde jsme plnili úkoly typu. Jak dlouho vydrží opice viset na větvi? Jak dlouho se udržíme držet na žebřinách my? Jak dlouho vydrží krokodýl bez nadechnutí a co ty? Větší legraci jsme už dlouho nezažili. Soutěživost byla obrovská. Na závěr celého projektu jsme celý den zhodnotili a také jsme se odměnili. Každý účastník obdržel nějakou sladkost a diplom pro vzpomínku na tento příjemný den.
Jana Tolarová
Mumínci na riviéře
V úterý 15. 11. jsme navštívili se žáky 1. - 5. ročníku KKC v Přešticích, kde od 11. 11. - 17. 11. proběhl Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež JUNIORFEST 2016. Tento festival nabízí nejen projekce prestižních filmů a doprovodné akce pro děti, ale i bohatý odborně vzdělávací program pro pedagogy a studenty. Naši žáci si vybrali film Mumínci na riviéře. Je to animovaný film, koprodukce Finsko/ Francie.
Mumínci se tentokrát vydali ze svého údolí na riviéru. A čekali je tam nástrahy, které poprvé ohrozí soudržnost jejich rodiny. Už na cestě lodí je čeká nebezpečí v podobě bouře a ohrožení na opuštěném ostrově. Lepší to nebylo, ani když šťastně dorazili na riviéru. Zamilovaný mumínek muset čelit místnímu švihákovi, který nadbíhal jeho partnerce Snorkmaiden. To tatínek Moominppapa si zase spřátelil s aristokratem a přijme šlechtické jméno „de
Moomin“, což zrovna nepřidá na náladě mamince Moominmamma a raději se uchýlila na starou dobrou loďku do té doby, než celá její rodina opět přišla k rozumu.
Žáci byli z filmu nadšeni, v prostorách se chovali slušně, dokázali požádat o uvolnění místa, zvedali se při příchodu jiného žáka. Tuto akci lze považovat za opravdu zdařilou.
Jana Tolarová
Vycházka do přírody
Ve čtvrtek 20. 10. 2016 jsme se společně s mateřskou školou vydali do lesa. Děti a žáci v průběhu měsíce října sbírali kaštany a žaludy, které jsme odnesly zvířátkům. Vycházka probíhala v duchu upevňování kamarádství mezi dětmi MŠ a ZŠ. Počasí nám celkem přálo a akce se vydařila.
Jana Tolarová
Bezpečnost především
Ve středu 21. 9. 2016 jsme odjížděli v 7, 30 hod. trasa Horšice –
Blovice. Každý rok v tento čas nás čeká jízda na dopravním hřišti. Žáci 1. - 5. ročníku si vyzkouší pravidla bezpečnosti, dopravní značky a hlavně jízdu na jízdním kole. V letošním roce jsme byli velice mile překvapeni, jak šikovní jsou naši prvňáčci. Přesto, že jsou menšího vzrůstu, zvládli dokonalou jízdu. Všechny ročníky také absolvovaly ve skupinách interaktivní hru Pravidla silničního provozu. Letos nám sice nepršelo, ale zima byla veliká, příště snad pořídíme lépe.
Jana Tolarová
|
